Jean Cocteau citáty

Věřím v slepé štěstí; jak jinak bych si mohl vysvětlit úspěchy lidí, které namám rád.

Dobrá a krásná kniha je ta, která plnými hrstmi rozsévá otazníky.

Mám rád kočky, protože mám rád svůj domov a ony se krok za krokem stávají jeho duší.

Poezii se člověk neoddává, on se jí obětuje.

Sláva je busta s nohama, aby mohla všude být.

Zrcadla by měla trochu ví uvažovat, než odrazí obraz.

Kdo miluje, ten píše po zdech.

Dobré vychování spočívá v tom, že skrýváme, jak mnoho si myslíme o sobě a jak málo o druhých.

Naštěstí nevypadají všechny ženy zblízka tak krásné, jak se zdají zdálky.

Krása vypadá jako snadná věc, proto jí obecenstvo opovrhuje.

Smích je esperanto. Nepochybuji, že s jeho pomocí by byla babylonská věž dostavěna.

Svědomí nás neodvrací od hříchu, jen nám brání se z něho těšit.

Poezie je bezpodmínečně nutná – jen kdybych věděl k čemu.

Takt spočívá v tom, že víme, jak daleko smíme zajít, aniž bychom zašli příliš daleko.

Člověk je soudce nebo obžalovaný. Soudce sedí. Obžalovaný stojí. Žít vestoje…!

Oči mrtvých zatlačujeme jemně; jemně je také nutno otevírat oči živých.

Jen vynikající věci stojí za to, abychom je haněli.

Pravda se nesmí zaměňovat s názorem většiny.

Chyby, které nám bezdůvodně, ale vytrvale připisují, si začneme po čas osvojovat.

Optimista je slepý, pesimista zatrpklý.

Jsem pyšný na neřesti, kterými mě obdařili, méně se už pyšním těmi, které skutečně mám.

Hvězdy netuší, že tvoří souhvězdí.

Skutečného mládí dosahujeme ve zralých letech.

Když máš nějaký originální nápad, používej ho opatrně, aby nevypadal jako příliš nové šaty.

Rozdíl mezi velkým a malým městem tkví v tom, že ve velkém městě je možné víc vidět a v malém víc slyšet.

Pramen takřka nikdy neschvaluje tok řeky.

Být taktní znamená vědět, až kam můžeme dojít, než zajdeme příliš daleko.

Cinemaskop? Až budu příště psát verše, použiji větší formát papíru.

Ovšemže věřím ve slepé štěstí – jak jinak bych si mohl vysvětlit úspěchy lidí, které nemám rád.

Vše, co člověk v životě dělá, a to včetně lásky, dělá v rychlíku, který se řítí ke smrti. Kouřit opium znamená tento rychlík opustit za jízdy; znamená to věnovat se něčemu jinému než životu: smrti.

Opravdový básník se málo stará o poezii. Stejně tak zahradník neparfémuje své růže. Podrobí je určitému řádu, který dá jejich vzhledu a jejich dechu maximum barvy a vůně.

Sexualita je maximem zasvěcenosti člověka.

Láska je počátkem všech vědomostí, stejně jako je oheň počátkem světla.

Jde o to, aby básník ukázal to, po čem sklouzává denně jeho zrak a jeho srdce, pod takovým zorným úhlem a s takovou rychlostí, aby se mu zdálo, že to vidí a dojímá se tím poprvé.

Taktnost spočívá v odhadu, jak daleko můžeme jít, abychom nazašli příliš daleko.

Mrtvým zatlačujeme oči zlehka, stejně jemně otvíráme oči živým.

Móda je to, co vychází z módy.

Styl nemůže být východiskem. Je výsledkem.

Chceme-li žít zde na zemi, musíme žít podle módy – a srdce už se nenosí.

Co je láska? – Podobnost dvou bytostí v rozdílnosti.

Sny jsou literaturou spánku.

Mnoho lidí žije v troskách svých zvyklostí.

Opravdové mládí je vlastnost, kterou lze nabýt jen s lety!