Jean Paul Sartre citáty

Když někdo kouká po ženách, měl by si aspoň vzít čistou košili.

Když jsme ztratili iluzi věčnosti, je úplně stejné čekat několik hodin nebo několik let.

Nemáme právo stranit se lidí; chtěj nechtěj žijeme ve společnosti.

Vlastnictví není právo, nýbrž povinnost.

Existence je iluze.

Nikdy nemáme s bláznem prožívat jeho šílenství.

Dlouho jsem pokládal pero za meč, ale nyní vidím naši bezmocnost.

Co je ve Freudovi nejlepší, to najdete už v Platónovi.

Předmětem pohlavní touhy může být všechno.

Jednoho krásného rána na vás nastrčí všelijaké nálepky a ty musíte nosit celý život.

Utíkat před existencí znamená pořád existovat. Existence je plnost, kterou člověk nemůže opustit.

Rád bych měl svá slova. Ale ta, co mám k dispozici, už se válela ve vědomí.

Myšlenky se rodí z praxe.

Chtěl jsem dobro – byla to pošetilost. Na téhle zemi a v téhle době neoddělíš dobro od zla.

Brány svého vězení si každý nese v sobě.

Z filozofického hlediska je možné snadno Freudovy omyly vyvrátit.

Člověk musí podpírat mravní nadřazenost hmotnými symboly, jinak by klesla dolů.

Nikdy nezáleží vůbec na ničem.

Do štěstí nemůžete lidi nutit proti jejich vůli.

Kdo se nepoučil z dějin, musí je znova prožívat.

Když jsou lidé průměrní, neznamená to, že musí být skromní. Naopak, jsou pyšní na to, že jsou průměrní.

Světlo zestárlo, zšedlo: bylo teď kalné, jako když se ve váze s květinami den nevymění voda.

Člověk není souhrnem toho, co má, ale souhrnem všeho toho, co ještě nemá, čeho ještě může dosáhnout.

Člověk bude především tím, čím se být rozhodl.

Život je udělán z budoucnosti jako tělesa z prázdného prostoru.

Lidský život začíná na rubu zoufalství.

Dobrý otec neexistuje, to je pravidlo; z toho bychom neměli vinit muže, ale prohnilá otcovská pouta.

Můj život nekonečně překračuje hranice uvědomění, jehož kdy mohu o svém životě nabýt.

Kritika může být nepohodlná, ale nikdo neříká,že člověk je tu proto, aby žil v pohodlí.

Dějiny každého života jsou dějinami krachu.

Zemřít není všechno. Je třeba zemřít včas.

Člověk je takový, jaká je jeho činnost. Člověk není nic jiného než jeho život.

Chci být člověkem, který se mi nehnusí.

Být člověkem znamená snažit se být bohem.

Existovat znamená prostě být tu: existující se objevují, dají se potkat, ale nikdy je nelze odvodit.

Minulost je luxus vlastníků.

Lidé jsou bezmocní jen tehdy, jestli-že to sami připustí.

Protože se nám nedostává síly vůle vykonat zamýšlené činy, chováme se tak, jako by svět od nás nic nežádal.

Jsme tím, čím chceme být.

Možná, že by kritika více prospěla literatuře, kdyby především pomáhala pochopit dílo, kdyby je všeobecně chválila.

Lidé už objevili vše mimo to, jak mají žít.

Je zapotřebí, aby otcové pochopili syny a poskytli jim prostředky, s nimiž mladí lidé budou s to realizovat sny svých otců.

Kritika bez disciplíny je rozmar, disciplína bez kritiky je pasivita.

Peklo jsou ti druzí, ale právě tak jsem mohl napsat, že ráj jsou ti druzí, zkrátka, všechno přichází k člověku jenom od druhých, od lidí.

Pohledná žena pozná i v nouzi přítele.

Člověk žije, umírá a neví ani jak žije, ani jak umírá.

Jako všichni snílci jsem si pletl rozčarování s pravdou.