Karel Čapek citáty

Poznávat smrt bez lásky, toť holý děs. Poznávat život s láskou, toť množství blaha a množství děsu. Poznávat život bez lásky je lidské hovadství.

Miluje-li se člověk příliš, mýlí se velmi těžce. Pohrdá-li sebou, mýlí se dvojnásob.

Humor je vždycky trochu obrana proti osudu, víc psiny se rodí z nespokojenosti než z blahého a spokojeného ducha.

Boj stvořila příroda, nenávist vynašel člověk.

Muž je – z vrozené hlouposti – specialista, že je – nevím, z které vrozené nectnosti – duch univerzální, všestranný a plný podivuhodných zájmů.

Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou… Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář. Tvrdá zkouška je i tvrdé poznání. Budoucí foliant našich dějin o této době bude mít jeden podtitul: Kdo byl kdo. I dobrá paměť patří k těm stálým věcem, jichž je a bude třeba.

Ženy se nevystrojují pro úžas a obdiv nás mužů, nýbrž pro úžas a podiv žen.

Jen malí lidé se perou o prestiž, velcí ji mají.

Jen dolů, dolů spět, toť meta vytoužená: svět chce být polosvět, žena — být položena —

Všichni vladaři světa se nejvíc děsí toho, že by to měli zkusit jinak, neslýchaně a obráceně; nic není konzervativnější než lidské vládnutí.

Oděv je jenom soubor kapes, jež slouží k uchování čtyř nebo pěti hlavních věcí života.

Nemysli na sebe, když píšeš, mysli na dojem krásy a okouzlení a skutečnosti, který máš vyvolat.

Muž se společensky uplatňuje a zařaďuje tím, co vydělává; žena tím, co vydává.

Muž je člověk davu, zástup žen je vždy poněkud komický. Žena velmi ztrácí, existuje-li hromadně.

Muž je nejvíc doma ve svém díle.

Lidská povaha je plná rozporů.

Jen poezie má výsadu, že cokoliv vidí, vidí to poprvé a cokoliv vyslovuje, říká to prvně – co svět světem stojí.

Humor je produkt sociální; individualismus je schopen nejvýš jen ironie.

Humor je nejdemokratičtejší z lidských zvyků.

Vojna je hrozná, ale horšie je otroctvo.

Staroba je parazit vlastnej mladosti.

Predstavte si to ticho, keby ľudia hovorili iba to čo vedia.

Najmocnejšou vodnou energiou na svete sú ženské slzy.

Mlaď sa zvyčajne rozhliada ako nepriateľ – čo by mohla zrovnať so zemou.

Ľudia premýšľajú skôr pod tlakom nutnosti ako zo skutočnej potreby.

Iba malí ľudia sa bijú o prestíž, veľkí ju majú.

Mladá generácia má pocit, že s ňou prichádza lepší svet. Stará garda má pocit, že s ňou ten lepší svet odchádza.

Hovoríme láska, ale je to celý zástup citov, ani ich v tom húfe nemôžeme rozoznať.

Můžu říci, že jsem svému ideálu nezůstal nic dlužen.

Literární a jiná proslulost usnadňuje erotické úspěchy.

Devatenácté století vynalezlo něco nespoutanějšího než páru a elektřinu, totiž dějiny.

Popisovat, to není nic, duch díla se musí vyhnout všem zbytečným slovům.

Jistě, je třeba začít sebou samým – ale je také třeba u sebe neskončit.

Člověk se rodí jen jednou, aby se pak ještě rodil zvolna, dobývaje sebe sama klikatě i v prudkých nárazech, pokud mu zbývají čerstvé a nenasycená smysly a duše potřebná k růstu.

Nemysli si pořád, že musíš všechno prožít, stačí jen pozorovat a to bez klidu nejde. Největší milostí pro nás, kteří to potřebujeme, je umění dívat se a vidět.

Umění pro politickou partaj není ještě umění pro lid.

Jediná dokonalost, které moderní civilizace dosahuje, je mechanická; stroje jsou nádherné a bezvadné, ale život, který jim slouží nebo je jimi obsluhován, není nádherný ani lesklý ani dokonalejší ani sličnější.

Humor je solí země. Kdo je jím dobře prosolený, vydrží dlouho čerstvý.

Rozhodně je nutno trochu osvobodit ženu. Co s ní potom budeme dělat je ovšem jiná otázka.

Jak člověk jednou začne, … – totiž začít nemusí, ale dodělat musí!

Chléb je veskrze věc spravedlivá, máslo ne vždy, jedincův kořistnický blahobyt nikdy.

Čas je největší síla života.

Člověk, který se bojí být směšný, nemůže být nikdy až do poslední nitky veselý.

Kompromis neznamená učinit tolik, co mohu, nýbrž učinit co možná méně, než bych mohl. Kompromis znamená, že to mohlo dopadnout ještě všelijak jinak. Kompromis není přesná výslednice sil; kompromis není „zlatý střed“, neboť pohybuje se v širokém poli možností.

Papuče: Já nešťastná! Být pořád pohromadě s tou druhou, s tou rajdou, s tou hloupou bačkorou! Nebýt jí, mohla bych dostat do páru něco lepšího.

Není horší propagandy než ta, která se vnucuje.

Příroda je stále nekonečně populárnější než dějiny.

Mladé dovede být každé tele, ale zestárnout, holenku, to je kumšt.

Každý trpěný nebo zakrývaný zlořád je cosi jako kapitálek ukládaný ve prospěch příštích politických dobrodruhů a šarlatánů… „Politická nutnost“ říká se věcem, které nejsou jaksi docela v pořádku, ale o kterých to nechceme říci.

Móda a paráda je ženská záležitost v hrubém a doslovném smyslu slova: odehrává se jen mezi ženskými.

Žena mluví raději o lidech, muž mluví raději o světě a člověčenství.

Politika stran nebude nikdy politika žen; ženy těžko získáte řekněme pro ideu volného obchodu, ale získáte je pro ideu lacinějšího chleba.

Šikovní lidé vnášejí do našeho světa hrdinou představu neomezených možností. Vrtáci však přinášejí a udržují celou epickou a přímo pohádkovou představu neomezených potíží, příhod, překážek a odporů.

Poznat nesmírnou složitost skutečnosti, to je pro mne věc úcty k životu, která stupňuje v úžas.

Básník se nesmí opakovat.

Anekdota a vtip je náhlé vybití. Přímo humorné vybití. Je to odbyto jedním rázem a konec.

Neumíš-li být silná jako dub, buď silná jako jalovec nebo houževnatá mateřídouška. Ta, co bez reptání přijímá žár a sucho, zimu, plodnost i zranění.

Žena se dá zabít z lásky, ale nedá se zabít ze zásady.

Lidová moudrost vedle tisícerých pravd skrývá ještě jednu nevytěženou a bezespornou pravdu o relativnosti všech hodnot a pravd.

Koníček je mužský pud po odbornosti, projevující se v oblasti hry. Neboť koníček zůstává koníčkem, pokud je hrou a soukromým potěšením, jež člověk nechává pro sebe.