Ladislav Klíma citáty

Láska ke všem lidem činí ihned život netušeně pohodlným.

Láska k ženě je jen galantnost.

Velikost a panovačnost jsou protiklady.

Nemůžeš často tak vysoko o sobě smýšlet, jako o tobě smýšlí tvůj největší nepřítel.

Každý vyšší národ, stejně jako jednotlivec, má temný pud učinit ze své historie napínavý román; zakrňuje, nedaří-li se to.

Kdo má právo, nebojuje za ně.

Největší vynález: jak udělat z každého bláta zlato byl učiněn a jmenuje se láska.

Skutečná hloubka vede k šílenství, skutečná opravdivost nutně ke zblbnutí.

Každá rozkoš je původně jen zamilování si bolesti.

Každá skutečná láska je erotické podstaty.

Hájit svou čest je bezectné.

Pravda nesvítící není pravdou. Svět je Záře.

Tvořit znamená jít kupředu jen svou cestou, a nic nadto.

Vlastní zápach nezapáchá; cizí vždy, není-li potažmo zápachem vlastním.

Nejpůsobivější hudební nástroj je buben; měl by být někdy nahražen dělem.

Dvě nejkrásnější vlastnosti a nejcennější výsady člověka: nemusit plodit, moci dle vůle zemřít.

Je daleko lehčí učinit ze svého urputného nepřítele velkého přítele než ze skutečného přítele malého nepřítele.

Stálé tázání se je jednou známkou hlouposti , jindy velikosti; u jednoho působí směšně, impozantně u jiného.

Nikdo že tě nemiluje? Nikdo že si tě neváží? Tedy miluj a važ si sám sebe!

Milujte své nepřátele – ale teprve pak, když leží pod Vámi na zemi…

Nikomu neotročily národové tak, jako svým „osvoboditelům“.

Nikdo nemůže s jistotou říct, zda existuje i něco mimo něj. Možná je vše kolem jen vaší subjektivní halucinací.

Halucinace může být to, co vidí jen výjimečně vnímaví jedinci.

Žádný vědec nepopírá existenci strašidel. Jen se jim říká učeně – halucinace.

Vše vskutku krásné je děsné, vše děsné je krásné.

Kromě koček mám nejraději hory a mraky.

Všichni lidé, ale také zvířata jsou naši staří známí. Rodiče jsou našimi bývalými milenci, milenci zase rodiči.

Krása, toť destilovaná užitečnost!

Myslím, že moji sourozenci měli silnější vůli než já, protože dokázali dost brzy zemřít.

Hospodine, smiluj se nad mou ubohou duší! Ačkoli i ty jsi jen mou fantazií.

Svět je hříčkou mé vůle. Svět je to, co z něj já právě chci mít.

Existuji pouze já – snící Bůh!

Utrpení je slastí.

Moudrost a velikost vůle vládnou nade vším; jenom ne nad láskou.

Moudrost je hloupost ve vyšších sférách.

V každé myšlence se svíjí pravda, pochybování a tušení.

Ideální lék: ten, který léčí pouhou svou sladkostí. Snad je to žena.

Myšlenky vysoce praktické stojí o pět hodnostních tříd výše než teoretické; teorie je pouze embryo praxe.

Krása je políbení se lásky s hrůzností.

Postavy románu jsou mé vlastní možnosti, které se neuskutečnily.

Stupeň úcty ke stáří udává stupeň ušlechtilosti a pravé ceny u všech národů a kultur.

Každá víra je redukovatelná na zoufalou snahu po pevné půdě.