Michel de Montaigne citáty

Prospěch z přátelské úsluhy je úsluha sama.

Vědu si nelze naložit jako ranec na záda, má-li být dosaženo zdaru, s tou se musíte zasnoubit.

Jakmile se láska změní v přátelství, vyprchává a mizí.

Domýšlivost je naší vrozenou a prapůvodní nemocí. Nejbědnějším a nejkřehčím ze všech tvorů je člověk, i když zároveň nejnadutější… Veden marnivostí své představivosti chce se rovnat Bohu, přisuzuje si božské přídomky, drze se vyděluje z davu ostatních tvorů, vyvyšuje se nad zvířata, nad své bratry a přátele, a dle toho, jak se uráčí, uděluje jim určitou dávku schopností a sil. Avšak co mu dovoluje domnívat se, že činností svého rozumu pronikl do nitra a tajemství zvířat? Jaké srovnání mezi námi a jimi ho opravňuje k domněnce a závěru, že zvířata jsou omezená? Když si hraji s kočkou, kdo ví, nemá-li ona ze mne větší kratochvíli, než já z ní?

V dialogu je shoda tím nejnudnějším činitelem.

Prospěchem z přátelské úsluhy je úsluha sama.