Viděl jsem mrtvé. Mrtví hledí na živé. A jako by vyžadovali pohrobní diváky.
– Vladimír Holan
Nedokončím větu, abych nezasadil smrtelnou ránu sobě, že jsem jí dokončil.
– Vladimír Holan
Ode všeho tajemství dělily mne vždy jenom dveře, dveře neuzamčené. A přece jsem jimi nemohl náhlednout.
– Vladimír Holan
Není druhé nadřaděnosti. Zákonem přirozeným je mi jedině zákonem nadpřirozený.
– Vladimír Holan
Lidská bytost, rozhodná ve zlu, vyvolala by zázračno, majíc touž sílu v dojetí.
– Vladimír Holan
Vydati svědectví lidem? Po celou minutu se kutálí peníz. Po celý život tomu naslouchají.
– Vladimír Holan
Z dávná ta touha po dávnu. Přes všechny dnešní slunovraty temnot, přes všechna temná účastenství zahlédám tím první kruciátu.
– Vladimír Holan
Přátelství? Smýkat poháry podél ostřím meče a právě na jeho hrobu zvedat jeden z nich.
– Vladimír Holan
Co bylo láskou ve snu, co bylo snem v lásce? Hle, sudička, sudička mlčenlivá. Kdyby se smála, jmenovala by další závoje!
– Vladimír Holan
K tomu, abyste v němé bázni pochopili moc a slávu pouště, stačí, aby jediné zrnko jejího písku bylo neviditelné a promluvilo.
– Vladimír Holan
Toť právě důkaz velikosti umění, když umění je bez důkazů.
– Vladimír Holan
Kdysi básníci vábily supy, házejíce vytržená křídla písařům. Objevují se bědným. Je to můj objev, objev jediný.
– Vladimír Holan
Minulost je mi prozřetelností se zjeveními na hlubokých popředích.
– Vladimír Holan
Není druhé nadřaděnosti. Zákonem přirozeným je mi jedině zákonem nadpřirozený.
– Vladimír Holan
Minulost je mi prozřetelností se zjeveními na hlubokých popředích.
– Vladimír Holan
Mám nejvíce sebevědomí, když jsem co nejvíce nevědomý.
– Vladimír Holan
Kraj mého dětství rovná se mé vůli, jestliže má vůle je vítězící.
– Vladimír Holan
Nechť je duši jakkoli se oznamovati, jedině bolest je ona sama.
– Vladimír Holan
Člověk je vždy ve vězení a dýchá, aby oblékl svůj stud.
– Vladimír Holan
Štěstí, vášeň, že trpíme v tajemství.
– Vladimír Holan
Láska! Nikdy nebylo odvahy propastnější. Tehdy jako by kosti v hrobech zaznívaly čarovně.
– Vladimír Holan
Kraj mého dětství rovná se mé vůli, jestliže má vůle je vítězící.
– Vladimír Holan
Nechť je duši jakkoli se oznamovati, jedině bolest je ona sama.
– Vladimír Holan
Člověk je vždy ve vězení a dýchá, aby oblékl svůj stud.
– Vladimír Holan
Štěstí, vášeň, že trpíme v tajemství.
– Vladimír Holan
Láska! Nikdy nebylo odvahy propastnější. Tehdy jako by kosti v hrobech zaznívaly čarovně.
– Vladimír Holan
Utrpení, vášeň absolutna.
– Vladimír Holan
Hrdost, vznešený stav chudoby.
– Vladimír Holan
Mám nejvíce sebevědomí, když jsem co nejvíce nevědomý.
– Vladimír Holan
Utrpení, vášeň absolutna.
– Vladimír Holan
V hloubi nějakého lesa odbíjela hodiny kukačka, dojatá každou větví, kde bych se oběsil.
– Vladimír Holan
Citáty mají jedinečnou schopnost přinášet člověku mnoho hodnotných darů. Jsou to krátké, silné výroky, které obsahují moudrost, inspiraci nebo pravdy o lidském životě. Někteří lidé je považují jen za slova na papíře, ale pro mnoho z nás jsou citáty cennými průvodci na naší cestě životem.
www.nejlepsicitaty.cz