Člověk raději poznává vesmír než sebe sama.

Každý člověk je vlastním vesmírem s vlastními pravidly.

Čtyři stavební kameny vesmíru jsou oheň, voda, štěrk a vinyl.

Smíte všechno. Vesmír je obrovský.

Setkání dvou lidí je dočasné, zatímco spojení člověka s vesmírem je věčné.

Celý vesmír je plný života dokonalých tvorů.

Vesmír, ve kterém žijeme, je stále plný neznáma.

Vesmír vždy stojí při nás, když jdeme za svými sny, jakkoli hloupé by se mohly zdát. Jsou to naše sny a jen my víme, jakou cenu za ně platíme.

Máme celou řadu důkazů, které naznačují, že život přeskakoval po vesmíru z planety na planetu pomocí meteoritů.

Vesmírná stanice ani osvícená mysl nemůže být realizována za den.

Každá planeta má svůj vlastní tichý hlas, a my, lidé, máme možnost naslouchat a poznat tajemství jejich bytí.

Celý vesmír provádí, co nařídí láska.

Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.

Každá snaha o vidění věčnosti ničí představy o svobodě.

Dobrý Bůh v kostky nehraje.

Kopec umožňuje lepší výhled na vesmír.

Vesmír je změna; náš život je takový, jaký ho udělají naše myšlenky.

Během příštích dvaceti let zcela jistě zjistíme, že se nenacházíme ve vesmíru sami.

Pozorovat vesmír dalekohledem je jako procházka poutníka po nekonečném kraji neznámého.

Největší učitelé, kteří kdy žili, nám říkali, že zákon přitažlivosti je nejmocnějším zákonem vesmíru.

Ve vesmíru není nic, čeho by bylo třeba se bát.

Jste tady, abyste pomohli naplnit božský smysl vesmíru. Tak důležití jste!

Vesmír je jako velká knihovna, ve které jsme my, badatelé, stále jen na začátku první kapitoly nekonečného příběhu.

Váš vesmír nemá hranic.

Každá činnost ve vesmíru je výsledkem předcházející příčiny a zároveň příčinou následující činnosti. Vzniká nepřetržitý řetěz příčin a důsledků, jejichž realizace představuje život vesmíru.

Vědomí je skutečná podstata vesmíru.

Člověk snáze pozná vesmír, než svého souseda.

Za svůj dlouhý život jsem pochopil jedno – ve srovnání s objektivní realitou je naše věda dětinská a prostá, ale přece je tím nejlepším co vůbec máme.

Člověk tak stojí vždycky na pomezí, mezi nekonečnou propastí Vesmíru a nekonečně malým, mezi touhou po pravdě a neschopností se jí domoci.

Jak všechny smyslové vjemy, tak i to, co je v mysli, je ve vztahu k člověku a nikoli k vesmíru.

Lidstvo je vrcholem veškeré vesmírné revoluce.

Dnes v noci si ve své mysli přehrej své zážitky ze dne tak, jak by sis přál, aby se stalo, prociť si to, jakoby se to skutečně stalo. Tím postupně změníš sled budoucích událostí.

Já je vrcholem kužele, jehož základem je vesmír.

Energie vesmíru je nekonečná.

Ve vesmíru neexistuje větší síla než síla lásky.

Jsme produkt kvantové fluktuace ve velmi raném vesmíru.

Nejenom podstata vesmíru je nehmotná, ale také myšlení je nehmotného charakteru.

Celý vesmír vibruje a vydává zvuk.

Filozofie je zapsána do této veliké knihy, tj. vesmíru, který je neustále vystaven našemu pohledu, ale nemůže být pochopen, pokud se nejprve nenaučíme jeho jazyku, v němž je zapsán. Jeho jazykem je jazyk matematiky a jeho znaky jsou trojúhelníky, kruhy a další geometrické obrazce, bez nichž by nebylo možno sestavit byť jediné slovo. Bez těchto znaků a slov vesmírem člověk bloudí jako temným labyrintem.

Jste pánem svého života a vesmír reaguje na každý váš rozkaz.

Nesoudím vesmír.

Můj přítel, filosof Jaques Monod, mluvil často o nahodilém charakteru vesmíru. Věřil, že všechno v životě se děje náhodou, snad jen s výjimkou jeho snídaně, kterou mu podle jeho názoru téměř určitě připravovala hospodyně…

Nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy.

Jaká chiméra je člověk! Jaká novota, jaké monstrum, jaký chaos, jaký subjekt protimluvů, jaký div! Soudce všech věcí, trapný pozemský červ. Správce pravdy, stoka nejistoty a bludu. Lesk i odpad vesmíru.

Když získáme pohled na vesmír, získává vesmír pohled na sebe samotný. Jsme jeho zrcadlem.

Láska je klihem, který drží Vesmír pohromadě.

Celý vesmír se rovná hodinovému stroji s kolečky do sebe zapadajícími a vzájemně na sobě závislými.

Řekněme, že srdce přestane bít, pacient umírá. Avšak kvantové informace v mikrotubulách nejsou zničeny. Ty se rozptylují ve vesmíru.

Vesmír se pravděpodobně nikdy nezastaví, nikdy se nezhroutí a nikdy nedojde svého konce.

Člověk se podílí na vesmírném dění a je do něho nitrem i vnějškem zapojen.

Vděkem naplněné srdce je otevřené bohatým požehnáním vesmíru.

Cyklická povaha vesmíru je úzce spojena s pomíjivostí všech věcí a situací.

Příroda je dílo vesmíru, umění však dílem člověka.

Ať jsi kdokoli a děláš cokoli, když něco doopravdy chceš, je to proto, že se toto přání zrodilo v duši Vesmíru. Je to tvé poslání na Zemi.

Svým způsobem je člověk mikrokosmem ve vesmíru, proto je také klíčem k vesmíru.

Krása ženství je součástí přírody, kdežto síla mužství součástí vesmíru.

Vesmír vzniká z myšlenky. Jsme tvůrci nejen vlastního osudu, ale i vesmíru.

Uvažoval jsem, že i v lidských jazycích každý jednotlivý výrok zahrnuje celý vesmír. Říci jaguár znamená říci jaguáři, kteří ho zplodili, jeleni a želvy, které sežral, pastvina, na které jeleni nacházeli obživu, země, která zrodila pastvinu, a nebe, které dalo zemi světlo. Uvažoval jsem, že v božském jazyce by každé slovo vyjadřovalo nekonečné sřetězení událostí, a vyjadřovalo by je nikoli nepřímo, ale přímo, nikoli postupně, ale okamžitě.

Radost je zvukem, který se rozléhá vesmírem.

Pokud vesmír nikdo neřídí, jak je potom možné, že město nebo dům není možné nechat ani na krátkou chvilku bez správců?

Vesmír je velká iluze. Kdyby nebylo prostoru, oné podezřelé dimenze empirického světa, byla by tato iluze průhlednější.