Je zhola nemožné vnímat objektivně vlastní smrt a ještě přitom udržet melodii.

Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.

Jsme dva, dva na všechno, na lásku, život, na boj i bolest, na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život a na smrt – DVA!

Život vám dává jedinečnost, smrt vám ji ničí.

Velkou lásku a její rodnou sestru, velkou nenávist, nemůže ani smrt anulovat – tak jsou obě mocné.

Novina o smrti má křídla. Noc často nosí zprávy blízkým příbuzným.

Jsem pyšný na tyhle nádherné kapesní hodinky. Dědeček mi je prodal na smrtelné posteli.

Dobrá paměť a jazyk zavázaný na uzel je kombinace, která dodává konverzaci nesmrtelnost.

Smrt je černý velbloud, který klečí u brány každého z nás.

Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.

Třebaže je Bůh pro všechny smrtelníky neviditelný, mohou ho vypozorovat z jeho děl.

Rozumný jedinec by se neměl bát smrti, neboť jde o přirozenou životní událost.

Žárlivost přece nezačíná člověkem a taky jím nekončí. Začíná vzduchem, který milovaný člověk dýchá, a nikdy nekončí. Ani smrtí.

Kapající kohoutky, prdy z vášně a ušlé pneumatiky jsou veskrze smutnější než smrt.

Přitažlivost filmu spočívá ve strachu ze smrti.

Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním – malým krůčkem ke konci.

Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu.

Život – to je dlouhá smrt.

Když ti, kdo se milovali, zapomenou na něžnost, zůstane smrti málo, co by jim vzala.

Pouze smrt končí válku.

Kdo jednou prožil velkou lásku, ten je až do smrti šťastný, ale i nešťastný z toho, že se z ní vyléčil.

Šedé vlasy jsou květy smrti.

Sni, jako bys měl žít navždy. Žij, jako bys měl zemřít dnes.

Existuje pouze jediný případ čistého zoufalství. A to zoufalství člověka odsouzeného na smrt.

Všeho, čeho se dotkne láska, je záchraněno od smrti.

Smrť je liekom, ktorý nájdeme kedy chceme, ale máme ho použiť čo najneskôr.

Nenávidím se a chci zemřít.

Smrt je jen další cesta, kterou musíme jít.

Prohlašuji, že láska k lidstvu je dokonce zhola nesmyslná, nepochopitelná a nadobro nemožná, bez současné víry v nesmrtelnost lidské duše. Víra v nesmrtelnost lidské duše jest jediné zřídlo živého života na zemi – života, zdraví, zdravých úsudků a závěrů.

Šťasten kdo zemře dřív, než začne volat smrt, aby si ho vzala.

Nechci dosáhnout nesmrtelnosti svým dílem, ale tím, že nezemřu.

Nic neprospěje víc, než pomyšlení na naši smrtelnost. Jsme tu jen hosty.

Sketa, než umře, stokrát umírá, chrabrý jen jednou ochutná smrti.

Duše jsou stejně smrtelné jako těla.

O život můžeme přijít různě. Smrt je jen jednou z možností.

Pošetilé je žít, když život je nám mukou. A tu smrt je náš lékař a umřít jeho předpis.

Takový v smrti jsem, jak žil jsem dříve.

V nebi nejsou žádní zajímaví lidé.

Všechno, čeho se dotkne láska, je zachráněné od smrti.

Hlučnost je smrt myšlenek.

Smrt se neřídí našimi plány.

Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.

Celý lidský život není nic jiného než cesta ke smrti.

Neužitečný život je předčasná smrt.

Nevíme nic o životě, jak bychom mohli vědět něco o smrti?

Mnoho psů – zajícova smrt.

„Žít a umřít před zrcadlem“, řekl Baudelaire. Nevěnuje se však dostatečná pozornost onomu „a umřít“.Žít, na to jsou všichni připraveni. Ale stát se pánem své smrti, to není jen tak.

Skutečnost, to je stáří, chudoba, bída osamělost a smrt – i když si někdo pyšně vykračuje v značkových džínách.

Co záleží na strachu z odmítnutí, na odkládání nějakého činu na jindy, když nejdůležitější ze všeho je žít naplno a s radostí? Teď jsem zavřený v rakvi a je příliš pozdě vrátit se zpátky a prokazovat odvahu, kterou jsem neměl.

Šťasten, kdo zemře dříve, než sám začne volat smrt, aby si ho vzala.

Lenošení bez vzdělávání znamená smrt a hrob pro žijícího člověka.

Běda těm, kdož milují toliko těla, schrány smrtelné. O vše to připraví je smrt. Milujte duše a shledáte s s nimi.

Smrt se neřídí našimi plámy.

Příliš mnoho psů – zajícova smrt.

Kde nic není, ani smrt nebere.

Nejlepší smrt má ten, kdo umíraje je oplakáván svými.

Smrt je lékem proti bolestem, které si způsobujete.

Teprve, když člověk umírá, pozná, co jsou to děti! Ach, drahý příteli, nežeňte se, nemějte děti! Dáte jim život, ony vám dají smrt. Vy je uvedete do světa, ony vás z něho vyštvou.

Viděno z té lepší stránky je smrt jednou z mála věcí, kterou lze realizovat pohodlně v leže.

Tajemství lásky je větší než tajemství smrti.

Lidé se bojí smrti tak, jako se děti bojí jít do tmy. A právě jako přirozený strach dětí vzrostl všelijakými pověstmi, tak vzrost i ten druhý.