Jsem herec, nikoliv hvězda. Hvězdy žijí v Hollywoodu a mají bazény ve tvaru srdce.

V indickom bielom sárí s modrými pruhmi svetom kráča najzáhadnejšia žena sveta, laureátka Nobelovej ceny mieru, enigmatická bosonohá inkarnácia Kristovej lásky na Zemi: Matka Tereza [Piešťanský festival: India plná farieb (6. august 1995)]

Muž, který ví nejlépe jak zacházet se ženami, ví nejlépe i to, jak se obejít bez nich.

Žena je jako tvůj stín: běž za ní a bude před tebou utíkat, utíkej před ní a poběží za tebou.

Žena, po které touží někdo jiný, hned stoupne v ceně.

Žena je jako pes nejprve kousne a pák ránu olízne.

Je něco horšího než láska ošklivé ženy – přátelství krásné ženy.

Žena bez kávového věnečku je jako trubka bez nátrubku.

Velkomyslnost patrně není nejvýraznější vlastností ženy.

Ti, kdo jsou podřízeni, se bouří, aby se stali rovnými. Ti, kdo jsou rovní, se bouří, aby se stali nadřazenými.

Ženy nemají smysl pro humor, protože muže milují, místo aby se jim smály.

Je jedno, zda je žena na promenádě, či na balkóně, vždy musí být neodolatelnou Bohyní!

Žena uchová tajemství, neřeknete-li jí, že je to tajemství.

Ženy sice mají oproti mužům řadu předností, ale nebýt mužů, bylo by na světě málo přátelství, málo poezie a vůbec žádná sranda.

Ženy jsou blíže k Bytí, neboť je prakticky „ztělesňují“.

Muž vypravuje, co ví, žena to, čím by se zalíbila.

Jaký to prý má smysl oživovat pouze ztracenou minulost? Kdo se ohlíží zpátky, skončí prý jak Lotova žena.

Vy ženy, vynakládáte víc přemýšlení, rozpomínání a píle na to, abyste byly hloupé, než by vám stačilo na to, abyste byly moudré a užitečné.

Svět je sice divadlo, ale role jsou mizerně obsazeny.

Očima ženy vidíme nejen krásu světa, ale i jeho hluboký význam.

Koketný muž si pohrává se ženou, koketná žena s mužem. Je to věrolomná hra, která někdy způsobuje ta nejsmutnější neštěstí. Je to směšná lest, jejíž strůjce i oběť jsou stejně ztrestáni tím, že se připravují o ty nejvzácnější okamžiky v životě.

Je nám vrozena pošetilá vlastnost považovat metaforu za důkaz, příval slov za pramen velikých pravd a samy sebe za proroky.

Pokažená past se může stát pohostinným útočištěm.

Genialita i talent jsou jako nemoc a žena umělce na sebe musí vzít roli opatrovatelky?

Žena se dá zabít z lásky, ale nedá se zabít ze zásady.

Chci, aby můj správce, můj krejčí, lokaj i moje žena věřili v Boha; myslím si, že budu méně okrádán a méně podváděn.

Všechny ženy, které jsem kdy poznal, si minulost pamatovaly až moc dobře. Obvykle až do příšerných podrobností.

Žena, která miluje, si vůbec nic nedělá z křivé přísahy, když na druhé misce vah je její láska?

Pozor na inženýry – začnou šicím strojem a skončí atomovou pumou!

Na světě je dost zkažených kněží té či oné víry: je jistě lepší předstírat víru než bloudit v neřestně prázdnotě krutosti a zoufalství.

Chladná žena je taková, která ještě nepotkala muže, jehož by mohla milovat.

Ženy jsou pro mne vzduch, ale bez vzduchu se nedá žít.

Ženy předstírají, jak velice milují svého muže, aby zakryly, jak velice nenávidí ostatní ženy.

Která žena, byť by byla sebenevinnější, si nepřeje budit závist?

Život vždy odpouští. Život vám promine, když se říznete do prstu. Nastane hojivý proces, řízený podvědomím.

Ženy jsou milenkami mladých mužů, společnicemi jejich středních let a ošetřovatelkami v jejich stárnutí.

Žena se vždycky ráda chlubí svým milencem, obzvlášť před přítelem, o kterém ví, že je do ní beznadějně zamilován.

Žena je geniální jedině v přetvářce.

Když ženy rodí, zaříkávají se, že už nikdy nebudou spát s mužem. A než se nadějeme, už jsou zase těhotné.

Myšlenka, která u muže a ženy trávících spolu noc, potřebuje – k tomu, aby byla pochopena – být vyslovena, je květ bez vůně.

Ženy jsou andělé, když se o ně ucházíme.

Moje žena má mírnou překážku ve svém projevu. Tu a tam se zastaví k nadechnutí.

Život ženy se neshoduje s životem muže, jejich životy se neprotínají a v mnoha případech se ani nedotknou. Proto jsou naše životní cesty zakrnělé.

Žena buď miluje nebo nenávidí; u ní třetí možnost není.

Žena má spíše důvod hněvat se na muže, že ji neuspokojil, než muž na ženu, že mu nebyla po vůli.

Ženy mají rády jednoduché věci života – například muže.

Žena je hádanka a dítě rozuzlením.

Ženy taky vedou války.

Muž chce být první láskou ženy, žena poslední láskou muže.

Každý se musí spokojit s takovou délkou života, jaká je mu přisouzena.

Byrokracie je, když si může každý ministr, tedy jeden člověk, podle okamžitého svého nápadu vydat na cokoli několik milionů neb až na sta milionů, které musí země, to znamená celý národ, zaplatit, kdežto v dobře řízeném právním státě nesmí být bez povolení sněmovny uložena žádná nová výloha.

Ženy zklamané muži se za ně chtějí provdat. Je to stejně dobrý způsob pomsty jako každý jiný.

Dále, nebude od věci rozlišit tři druhy a, jakoby, stupně ambicí lidstva. První je těch, kteří touží rozšířit vlastní moc ve své rodné zemi, hrubý a zkažený druh. Druhý je těch, kteří usilují o rozšíření moci a vlády své země mezi lidmi. Tento je jistě důstojnější, ač neméně chtivý. Ale pokud člověk usiluje ustavit a rozšířit vládu a panství samotného lidského rodu nad světem, jeho ambice (má-li být zvána ambicí) je bezpochyby celistvější a vznešenější než ty předchozích druhů. Avšak vláda člověka nad věcmi záleží zcela na uměních a vědách. Neboť nemůžeme vládnout přírodě jinak, než jejím posloucháním. [Novum Organum, kniha I, aforizmus 28]

Žena je jenom žena, ale dobrý doutník, to je pokouřeníčko.

Nemám ani nejmenší pochybnost o tom, že každý muž či žena dosáhne to co já, když vynaloží stejné úsilí a bude kultivovat stejnou naději a víru.

Žádná žena ať nevěří mužovým přísahám.

Žena je jako kniha, a ať dobrá či špatná, musí se nejdříve líbit svým titulním listem.

Milenec nalítne na všechny rozmary ženy a tam, kde manžel oprávněně pokrčí rameny, je milenec okouzlen.

Rozvoj vědomí je přirozená vlastnost, přirozené stadium.

Žena musí vrátit lidstvu ztracený ráj, onu drahocennou perlu; dřív však musí vědět, že spočívá na dně vlastního srdce, tam že se musí pro ni ponořit!

Muži a ženy mohou bez újmy na cti vášnivě vzplanout vícekrát. Je to také přirozené, rozletět se za štěstím. Avšak láska je v životě jen jedna. Hluboká jako moře, ale bez břehů.