Když jsou dva ustavičně pospolu, všechny svoje potřeby jeden Před druhým vykonává, pěkné, nepěkné, tu se zevšední jeden druhému. Není pak touhy, ani poesie, je to jen zvyk a potřeba, co je k sobě vábí – a to je, co se mi protiví.

Autor: Božena Němcová — Témata:

Božena Němcová

Česká spisovatelka z období národního obrození. Někdy bývá řazena k pozdnímu romantismu nebo ranému realismu, většinou je však umisťována na rozhraní těchto dvou směrů, případně je označována za autorku, která se těmto zařazením vymyká. K jejím čtenáři nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří prózy Babička (1855) a Divá Bára (1856) i její pohádky.

alkohol bohatství bolest budoucnost bída Bůh charakter chudoba city cíl daně demokracie diplomacie dokonalost dospělost duše děti důvěra historie hloupost humor hřích komunismus kouření krása kultura lež literatura láska majetek manželství milenec mládí mlčení moc moudrost muži myšlení nemoc nenávist neúspěch neštěstí nouze náboženství náhoda odpovědnost odvaha osud otroctví Paříž peníze poezie pokrok politika pravda problémy práce přemýšlení přetvářka přátelství příroda radost rozum rozvod sex slzy sláva smrt smutek srdce strach stáří svoboda svědomí umění vesmír vytrvalost válka víra vítězství výchova věk zdraví zvířata úspěch čas člověk štěstí ženy život