„Když rozum nad něčím zůstane stát, o to rychleji se pak rozběhne. Rozum, který zůstane stát, je v pořádku. Nesmí si lehnout.“

Tento citát od Jana Wericha nabízí zajímavé a hluboké pochopení lidského rozumu a jeho schopnosti pokročit a růst. Werich nám říká, že když se náš rozum zastaví na nějaké myšlence nebo problému, pak po chvíli úvahy a přemýšlení má tendenci se rozjet rychleji a efektivněji.

Werichova myšlenka naznačuje, že zastavení rozumu na určitém místě je přirozeným procesem, který následuje při řešení složitých otázek nebo problémů. Někdy musíme zastavit a zamyslet se nad situací, abychom získali lepší perspektivu nebo lépe porozuměli danému tématu. To znamená, že zastavení rozumu není nutně špatné, ale spíše nezbytné pro další růst a pokrok.

Werich zdůrazňuje, že rozum, který zůstane stát, je v pořádku. To znamená, že není potřeba se obávat, že se náš rozum zablokuje nebo selže. Přirozené zastavení je součástí procesu myšlení a vnitřního růstu. Je důležité si uvědomit, že i když se rozum zastaví, neznamená to, že je něco špatně nebo že jsme selhali. Je to jen příležitost k odpočinku a přehodnocení situace.

Nicméně, Werich zdůrazňuje také důležitost toho, aby si rozum nelehl. To naznačuje, že bychom neměli zůstat v zastaveném stavu příliš dlouho, ale měli bychom se pokusit se znovu rozjet a pokračovat v našem myšlení a jednání. Je to jako když se náš vnitřní stroj zahřeje a poté je připraven k dalšímu pohybu.

Celkově vzato, Werichův citát nám připomíná, že zastavení rozumu je přirozenou součástí procesu myšlení a růstu. Je to příležitost k přehodnocení a odpočinku, ale také výzva k opětovnému rozjetí a pokračování v našem myšlení a jednání. Je to jen další fáze na cestě k poznání a pokroku.