Láska je aktivní péče o život a růst toho, co milujeme. Kde tato aktivní péče chybí, tam není láska.

Láska je nejvyšší výhra, ale taky hromada smetí.

Iba konkrétne skutky ukazujú silu lásky.

Láska je složitý problém, který se řešením dále komplikuje.

Lidé, kteří bývali předem laskaví, se náhle změní, když dosáhli nějaké vyšší moci vojenské nebo úřední, když nabyli štěstí blahobytu, jako potom pohrdají starými přátelskými styky a navazují nové.

Ženám láska oči otevírá, mužům zavírá.

Laskavostí můžeš dokázat to, co nedokážeš silou.

Nemůžeme milovat toho, koho se bojíme, ani toho, kdo se bojí nás.

Láska je veličina aktivní, není to rybník, ale řeka.

Láska je plátno, které nám poskytuje příroda a na které vyšívá představivost.

Láska znamená pro ženu mnohem víc než pro muže. Pro ni znamená všecko.

Prožil jsem toho hodně a myslím si teď, že již vím, co je třeba pro štěstí. Tichý život v ústraní na venkově, s možností být užitečný lidem, pro které je snadné konat dobro a kteří nejsou zvyklí na to, že by je někdo konal pro ně; potom pracovat a zabývat se něčím, o čem lze doufat, že to je k nějakému užitku, potom odpočinek, příroda, knihy, hudba, láska k bližnímu- taková je moje představa štěstí. A potom, k tomu všemu, mít tebe za družku a děti – je snad něco víc, po čem může toužit srdce muže?

Láska je projevená dokonalost.

Láska obráti, koho chce…

Ta opravdu šťastná láska je vlastně právě jen ta nešťastná.

Nejvyšším základem léku je však láska.

Láska by měla odpouštět všechny hříchy, jenom ne hříchy vůči sobě.

Sex uvolňuje napětí – láska ho způsobuje.

Jedna z věcí, na nichž se lidé všech dob shodují, je platonická láska k pravdě a reálný strach, který k ní mají.

Láska začíná tím, že se člověk cítí osamocený, a končí tím, že člověk touží být osamoceným.

Láska je ze všech vášní nejsilnější, neboť útočí současně na hlavu, srdce i tělo.

Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská.

Kde je láska k lidem, tam je i láska k umění.

Nejstarší a největší láska je láska k životu.

Ženské duše, jež jsou schopny vložit nekonečnost do lásky, to jsou andělské výjimky. Vznešené velké vášně jsou řídké jako mistrovské dílo.

Láska nás vedla ke smrti v téže chvíli.

Láska je plna medu a jedu.

Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.

A kdyby pravda bylo vše a láska jenom snění, já bych se k spánku položil a nechtěl probuzení!

Láska je nejkrásnější trápení, které tkví v ponížení lidské hrdosti.

Svobodný je jenom člověk, v jehož životě je láska.

Choroba je nakažlivá – kéž by byla i láska.

Láska je buď malá, nebo velká: nenávist vždy velká.

Láska by hořká byla, kdyby se polibkem nesladila.

Láska je slepá. Manželství je ten nejlepší oční lékař.

Láska která není stálá, je bezvýznamný cit.

Láska je štěstí, které si vzájemně dáváme.

O čem psali a píšou spisovatelé na celém světě, to by se dalo spočítat na prstech – láska, smrt, práce, boj. Všechno ostatní se dá zařadit do něčeho z toho.

Láska uvádí vše do pohybu.

Láska se rodí z kombinace rozumu s nerozumem.

Láska je jako Bůh – nemůžeme jí manipulovat. Přijde, kdy přijde. Pokud nepřijde, není proč se zlobit.

Být Bahá’í znamená milovat celý svět, milovat lidstvo a snažit se mu sloužit, pracovat pro světový mír a světové bratrství.

Láska je hra s city a boj s rozumem.

Vy všichni potřebujete lásku.

Žiadna láska nás neuspokojí natoľko, aby sme po nej stále netúžili.

Muž, který miluje jako ženy, se stává otrokem. Avšak žena, jenž miluje jako žena, se stává dokonalejší ženou.

Sebevědomí, láska a těžká práce tě mohou osvobodit i z chudoby a beznaděje.

Kdo přestal milovat ženu, tomu je láska k jedné ženě málo.

Základní otázka každé lásky: "Jestliže mě pořád miluješ, budeš mě milovat i když odejdu?"

Na druhých milujeme své naděje.

Láska je mocnější než jakákoliv síla a moudřejší než filozofie.

Nic nerozněcuje lásku jako povzbuzující poznámka někoho třetího. Láska je slepá a nedůvěřuje sama sobě, chvatně se chytá každé opory.

Kapka lásky je víc jak vodopád zlata.

Síla lásky spočívá v tom, že je člověk šťasten se ženou. Síla sebelásky, že je šťasten bez ní.

Zloba oslabuje, láska posiluje. Nenávist směřuje ke zničení toho druhého a nakonec k sebezničení. Láska spěje k nekonečnosti.

Celé město se může přestěhovat, ale studna ne. Milenci se potkají, uhasí žízeň, založí rodinu a vychovají děti tam, kde je studna. Ale když se jeden z nich rozhodne odejít, studna nemůže jít s ním. A láska, i když je stejně čirá, jako ta voda ve studni, tam zůstane také.

Pravá láska je ta, v níž máme větší radost z druhého než ze sebe.

Láska se podobá stromu. Vyrůstá sama od sebe, zapouští hluboké kořeny do celé naší bytosti a nezřídka nepřestává kvést a zelenat se ani na rozvalinách našeho srdce.

Mužova láska a jeho život není totéž, ženina láska je celá její existence.

Srdce je věčně hladovějící dravec.

Láska je vážná duševní choroba.