Láska klade odpor jakémukoliv osudu.

Láska jedněch je jiným nepochopitelná, jejich věrnost ještě méně.

Genialita mužova je v tom, dovede-li obratně zachytit odstíny rozkoší lásky, rozvíjet je, dát jim nový sloh a vlastní výraz. Mezi dvěma lidmi, kteří se nemilují, znamená tato genialita nemravnost. Avšak laskání, jež vyvěrá z lásky, není nikdy nemravné.

Každá žena má slabost na pitomce, poněvadž si myslí, že zpitoměli z lásky k ní.

Láska je jako opera. Člověk se tam nudí, ale vrací se tam.

Pravá láska není to, co s nám na druhém líbí, ale co se nám na něm neoškliví.“

Velká láska může trvat celý život, ale přitom celý život nevyplní. Doživotní spojení dvou lidí se nesmí stát vzájemnými okovy, jež se ani čas od času neuvolní. Je třeba, aby každý, místo aby žárlil na svobodu svého druha, byl šťasten, může-li mu k ní pomoci.

Lidská láska není náhražkou za duchovní Lásku. Je jejím prodloužením.

Láska? To je něco jako… znáte tu ranní mlhu, když se probudíte než vyjde slunce? Trvá jen chvilku a pak se vypaří. Láska je prostě mlha, která se vypaří s prvním zábleskem reality.

Kde je láska k lidem, tam je i láska k umění.

Nenávist je nespravedlivá, láska ještě více.

Láska je z poloviny kráter a z druhé poloviny koupel v rozvířené vroucí vodě.

Láska rozumné bytosti je touha spojit se s druhou bytostí svého druhu, která náhodou vzruší nějaký jeho smysl.

Velkým znakem lásky je podlehnout vůli tomu, koho milujeme.

Ta opravdu šťastná láska je vlastně právě jen ta nešťastná.

Skromnost je první ctností lásky.

Láska je tehdy láskou, neočekává-li od druhého žádnou lásku.

Prohlašuji, že láska k lidstvu je dokonce zhola nesmyslná, nepochopitelná a nadobro nemožná, bez současné víry v nesmrtelnost lidské duše. Víra v nesmrtelnost lidské duše jest jediné zřídlo živého života na zemi – života, zdraví, zdravých úsudků a závěrů.

Člověk nežije tolik z lásky, kterou přijímá, jako mnohem více z té, kterou daruje.

Láska bolí jen toho, kdo opravdu miluje.

Láska je překrásná věc. Ale, přátelé milí, proboha věřte mi, láska, na kterou se umírá, je láska přepjatá.

Láska a jenom ona je základem harmonie a správného užívání veškeré životní síly.

Láska k ženám mnoho poskytuje, ale ženy nám mnoho berú.

Vášeň zmírá a láska odchází, ale soucit že zůstává.

Láska přináší zpočátku slast, ale na konci bolest srdce.

Ze všeho, co ještě věčné, je láska nejkrásnější.

Láska je omáčka, která teprve dá každému masu chuť.

„Myslím si, že svět je dnes úplně převrácený a tolik utrpení je tu proto, že je tak velice málo lásky v domovech a v rodinném životě. Nemáme čas pro své děti, nemáme čas na sebe navzájem, není čas, abychom se těšili jeden z druhého.“

Láska nežije ze slov a nelze ji slovy vysvětlit… Zvláště tu lásku, která se uskutečňuje v službě Bohu, která pramení v Bohu a každém nachází Boha a dotýká se Boha. Musíme se dostat k lidskému srdci, a to správným způsobem: láska se dokazuje skutky.

Žádná láska nás neuspokojí natolik, abychom po ní stále netoužili.

Láska není zvyk, závazek nebo dluh – láska je. Bez jakýchkoli definic. Miluj a moc se neptej. Jenom miluj.

Láska není dost. Ale je to skála, na které všechno ostatní stojí.

Netrhejte motýlům křídla, vždyť oni pak pláčou. Nešlapte po kytkách, vždyť kytky tak krásně voní. Nezabíjejte lásku, vždyť láska je křehká jako ty kytky, a hlavně nezabíjejte lidi, vždyť lidi se milují.

Láska je jako měsíc. Když doroste, zmenšuje se.

Láska, má-li vydržet, potřebuje překážky, odpor, dráždidlo, čekání, skrývačky.

Předposlední fází lásky je nenávist. Pak následuje už jen nová láska.

Ať už spojí muže a ženu jakákoliv láska, jsou si vždy cizí tělem i duší – zůstanou válčícími stranami.

Neláska je beztrestná, a přece zasluhuje nejhoršího opovržení.

Přátelství mezi příslušníky opačného pohlaví je proti řádu přírody.

Lidské sny jsou to, co dělá lidem problémy. Když nebudete mít sny, nebudete mít problémy, protože budete brát prostě jen to, co je. Ale pak budete postrádat lásku, protože láska je nalézání svého snu v lidech, kteří jej nemají.

Nemůžeme milovat toho, koho se bojíme, ani toho, kdo se bojí nás.

Láska opovrhuje módou – touží být nahá.

Moc, která pochází z lásky národů, je nepochybně největší.

Láska se nevysvětluje, jenom konstatuje.

Jako jen v nebi je láska a na zemi utrpení, jen v pekle je spravedlnost.

Všechno co se činí z lásky, děje se mimo dobro a zlo.

Sebeláska – to znamená nutit duši jásat nad sebou samým a ruce aby tleskaly nad vypískanou komedií svého já.

Pohlédnou-li děti očima poprvé, usmívají se. Zmocní-li se dívky přirozený cit , usmívá se, jako se usmívala ve svém dětství. Je-li světlo první láskou života, zdali pak láska není světlo srdce?

Vše, čeho se dotkne láska, je nesmrtelné.

Láska je nemoc, která se nedá vyléčit.

Milující ztrácí jasnozřivost pohledu na předmět své lásky.

Láska znamená pro ženu mnohem víc než pro muže. Pro ni znamená všecko.

Láska tichošlápka kovaříčka je mnohem vášnivější než láska rozeřvané cikády.

Láska, to je válka, s veškerou nesmyslností a hrůzami.

K svým bližním buďme vždy laskaví, přívětiví a shovívaví, za to však neúprosní a přísní vůči sami sobě.

Láska je jedno z těch utrpení, jež není možno skrývat. Stačí jedno slovo, jeden nepatrný pohled, ba dokonce i mlčení k tomu, aby se projevila v plném rozsahu.

Nic nerozněcuje lásku jako povzbuzující poznámka někoho třetího. Láska je slepá a nedůvěřuje sama sobě, chvatně se chytá každé opory.

Láska je především dávat, ne přijímat.

Tam, kde přestává být láska dobrodružstvím, stává se trápením.

Svobodný je jenom člověk, v jehož životě je láska.

I tu nejupovídanější ženu naučí láska mlčet.