Největší díla zásluhy o obecné blaho nalézáme na účtech mužů neženatých a bezdětných.

Ženy jsou stvořeny jen pro mír.

Žena má víc ducha, muž víc génia. Žena pozoruje, muž rozumuje.

Jsou ženy, které můžeme milovati, pouze jsou-li nepřítomny.

Žena chce vždycky obohatit toho, s kým právě žije.

Zákony vydávají starci a muži. Mladíci a ženy chtějí výjimky, starci pravidlo.

Kde žena přebývá, tam ticho nebývá.

Štěstí ženatého muže záleží na ženách, se kterými se neoženil.

Naše přirozená povaha potřebuje pohyb: úplný klid – to je smrt.

Chtěl bych ve skutečnost uvést definici štěstí, kterou jsem někde, nevím už kde, četl, a jež má čtyři podmínky: Život v přírodě, láska ženy, oproštění od ctižádosti a vytváření nové krásy.

Manželství musí být rovnost smýšlení a citu, stejná vzdělanost, obapolná důvěra a neomezená svoboda.

Znechucuje mě, že muži a ženy musejí žít své životy takovým způsobem. Je to bolestivé pro ně a je to bolestivé i pro mě. Nevidím však z toho východisko. Jediné, co tudíž mohu dělat, je o té bolesti psát.

Blboune blbá, hluchá, nadřízená…

Mám rád ženy. Nerozumím jim, ale líbí se mi.

Žena má vždycky milovat muže, který ji převyšuje, nebo se má mýlit tak, jako by ji převyšoval.

My, mužové, potřebujeme ke svému blahu žen a ženy zase krásné šaty.

Nevím, zda jste ateista nebo nábožensky založený. Takový dotaz bych od Práva nečekal. Kdybyste byl z Katolických listů, řekl bych vám to jinak, ale protože předpokládám, že v Právu ještě jsou nějací materialisté, tak odpovídám, že vysoce zasloužené! Nadřeli jsme se na ně jako pivovarští koně. Ten vůz jsme sice pomalu, ale dovezli do cíle.

Jednotlivec nemá dost zkušeností, vzdělání, vrozených schopností a znalostí, aby dokázal akumulovat veliký majetek bez spolupráce s ostatními lidmi.

Talent u člověka je něco podobného, jako krása u ženy. Je to jenom slib.

Muži chodí na lov, ženy loví.

Jsou jen dva druhy mužů – jedni mají peníze díky svým ženám, druzí mají ženy díky svým penězům.

Láska je založená na silném přecenění rozdílu mezi jednou osobou a všemi ostatními.

Kluci nemají rádi ženy, které jim říkají co mají dělat. Připomíná jim to jejich matky, nebo tak něco.

Úsměv je odpočinkem unavenému, nadějí malomyslnému, slunečním světlem smutnému a nejlepším přirozeným prostředkem proti trápení.

Ženy mají rády zanedbané muže, neboť se mohou cítit nepostradatelné jako jejich pečovatelky.

V nepříliš vzdálené budoucnosti, budeme-li ji počítat na staletí, civilizované lidské rasy téměř jistě v celém světě vyhladí a nahradí rasy divošské. Zároveň budou bez pochyby vyhlazeny antropomorfní opice. Mezera se pak zvětší, neboť se bude rozkládat mezi člověkem na úrovni civilizovanější, než jsou běloši, jak můžeme doufat, a nějakými lidoopy na úrovni paviána, a nikoliv jako v současné době mezi černochem či domorodým Australanem a gorilou.

Když je třeba udělat v životě důležitý krok, ptá se muž, co má říci. Žena, co si vezme na sebe!

Žena může z muže udělat milionáře, ale jen z takového, který je miliardářem.

Když je krásná žena pitomá jako troky, mluvíme galantně o ženské logice.

Ženy se ochotně podřizují módě, neboť vědí, že obal se musí časem měnit, má-li obsah zůstat zajímavý.

Obyčejní muži si patrně berou ženy, protože je nemohou mít beze sňatku, a obyčejné ženy přijímají manžely, protože manželství není možné bez toho, že by patřily mužům; třebaže cíle jsou naprosto odlišné, metoda je na obou stranách stejná.

Život ženy se neshoduje s životem muže, jejich životy se neprotínají a v mnoha případech se ani nedotknou. Proto jsou naše životní cesty zakrnělé.

K největším radostem zralého věku patří setkání se čtyřicetiletými ženami, s nimiž jsme se neoženili, když nám bylo dvacet.

Žena, která vychovává deset dětí, vykonala víc než žena, která napsala deset románů.

Hloupá a prostoduchá žena je požehnání boží.

Nejlepší způsob, jak se zbavit ženy: ukázat jí jen na několik dní způsob života, který jí můžeš poskytnout.

Příroda tomu chtěla, aby ženy byly našimi otrokyněmi … ony jsou naším vlastnictvím, ne my jejich. Patří nám, stejně jako stromy plodící ovoce patří sadaři. Co je to za šílenou myšlenku požadovat rovnoprávnost pro ženy. Ženy nejsou nic jiného, než stroje na výrobu dětí.

Dům bez ženy a krb bez ohně je jako tělo bez duše a vznětu.

Ženy byly stvořeny aby byly milovány, ne proto aby byly chápány.

Každá ženská je krásná, jen o tom ještě neví!

Muž chce po boku milované ženy zestárnout. Ona ten úmysl nemá.

Žena bez kávového věnečku je jako trubka bez nátrubku.

Láska začíná metaforou. Jinak řečeno: láska začíná ve chvíli, kdy se žena vepíše svým prvním slovem do naší poetické paměti.

Žena, která si ostříhá vlasy, je připravená na to, změnit celý svět.

Vrací-li žena dárek, pak skutečně nenávidí.

Žena musí být povýšena na stolec panovnický vedle muže, ne aby soudila, ne aby trestala, ale co anděl míru mezi ním a světem.

Čím jsou ženy krásnější, tím méně myslí na budoucnost.

V hlubinách duše ženy se skrývají dary, jež mohou změnit svět k lepšímu.

Vysoké podpatky vynalezla žena, kterou muži stále líbali na čelo.

Nemyslím si, že existuje mnoho skvělých vynálezů, které vymysleli ženatí muži.

Jednej s podřízenými tak, jak chceš, aby nadřízený jednal s tebou.

Žena mluví raději o lidech, muž mluví raději o světě a člověčenství.

Genialita i talent jsou jako nemoc a žena umělce na sebe musí vzít roli opatrovatelky?

Každá žena lže. Lež ohleduplná, lež odpustitelná, lež vznešená, lež strašná, ale lhaní je nutnost. A když se tato nutnost jednou připustí, pak už nezbývá, než se naučit lhát.

Před vdavekchtivými ženami tě ochrání jedině manželka.

Sto mužů může postavit tábor, jenom žena dokáže vytvořit domov.

Láska k ženám mnoho poskytuje, ale ženy nám mnoho berú.

Když ženy rodí, zaříkávají se, že už nikdy nebudou spát s mužem. A než se nadějeme, už jsou zase těhotné.

Je věk, ve kterém žena musí být krásná, aby byla milována. A pak přijde věk, kdy musí být milována, aby byla krásná.

Mateřství způsobí u ženy zásádní změnu, ale otcovství je pouhá sociální instituce.

Neexistuje nic takového jako společnost. Existují jednotliví muži a ženy a existují rodiny.