Oblékání, tato nádherná poezie v životě ženy…

Každá emancipace má tvář prostředí, ve kterém probíhá. A z mého hlediska je dobrá a prospěšná jen ta emancipace, která zvýší úctu ženy ve vašich očích, aniž by snížila její přitažlivost pro jiné vaše orgány. Ženská, o kterou nikdo nestojí, přece nemůže mít z emancipace žádnou radost.

Humor je záležitost převážně mužská. Muži se daleko ochotněji nežli ženy snižují k oné komické činnosti, které se říká legrace, špás, taškářství, junda, konina nebo sranda.

Nejtrvalejší přátelství jsou založena na tom, že se lidé příliš dlouho příliš málo znají.

Je věk, ve kterém žena musí být krásná, aby byla milována. A pak přijde věk, kdy musí být milována, aby byla krásná.

Některým ženám stačí, aby se vynořila naléhavá situace, a hned se s ní dovedou vyrovnat.

Muži podřizují lásku svému životu, kdežto ženy podřizují život své lásce.

Ženy mají mít s muži stejná práva občanská a stejnou výchovu.

Moje žena byla především nezralá. Když jsem třeba byl ve vaně a ona přišla domů, potápěla mi lodičky.

Ženy nemají smysl pro nesmysl.

Žena potřebuje muže stejně jako ryba kolo.

Ženy jsou blíže k Bytí, neboť je prakticky „ztělesňují“.

Neobyčejně krásné ženy udivují druhý den méně.

Tak jako feny a psi vykonávají stejné služby při hlídání i lovu, tak v dokonalé obci mají být ženy účastny týchž prací jako muži.

Historie každé země začíná v srdci muže nebo ženy.

Neříkám že ženy nemají charakter, spíš mají každý den jiný.

Lidská společnost by byla mnohem snesitelnější, kdyby všechny ženy byly provdány a všichni muži svobodní.

Co říká žena toužícímu milenci, může se napsat do větru a prudké vody.

Nejtěžší zkouškou lásky není odloučenost, nýbrž skromnost milovat mezi mnohými ženami jedinou z nich.

Žena buď miluje, nebo nenávidí. Třetí možnost nezná.

Kdyby tak bylo možné padnout do náruče ženy, a přitom se nedostat do jejich rukou.

Pohledná žena pozná i v nouzi přítele.

Ženy jsou jako španělské domy: mají mnoho dveří a málo oken. Je snažší uniknout do jejich srdcí, než do nich nahlédnout.

Politická strana je organizace pudu hromadnosti, jenž je prastarým pudem mužským; proto je zcela přirozeno, že ženy vstupují nesrovnatelně méně do politických stran než mužští. Politická strana je význačně mužský útvar; politika stranictví je mužská politika.

Příliš mnoho líčidel a příliš málo oblečení je u ženy vždy příznak zoufalství.

Historie žen je historií nejhorší tyranie vůbec, protože slabý utiskoval silného.

Když vidím, jak jsou ženy krásné, složité a komplikované, a muži až neuvěřitelně prostoduší a prostí, nechce se mi věřit, že by první žena mohla být stvořena právě z Adamova žebra.

Štěstí je mozaika složená z nepatrných částí radostí.

Politika stran nebude nikdy politika žen; ženy těžko získáte řekněme pro ideu volného obchodu, ale získáte je pro ideu lacinějšího chleba.

Muž snese ledacos těžkého, jenom ne pláč ženy, který sám zavinil.

Žena, která miluje, si vůbec nic nedělá z křivé přísahy, když na druhé misce vah je její láska?

Nepočítej kuřata, dokud nejsou vysezená.

Žena, která si ostříhá vlasy, je připravená na to, změnit celý svět.

Jakmile žena dospěje k myslícímu sebeuvědomění, její první myšlenkou jsou nové šaty.

Manželstvím bývají nejvíce zklamány ty ženy, které se vdaly proto, aby nemusely pracovat.

Ženy jsou korouhvičky, které se nezastaví, dokud nezrezivějí.

Ženy jsou ješitné už od malička a sluší jim to.

Všechny ženy, které jsem kdy poznal, si minulost pamatovaly až moc dobře. Obvykle až do příšerných podrobností.

Mnohý muž se často zakouká do ženy a přece do ní obyčejně nevidí.

Někdo hledá lásku ženy jen proto, aby na ženu zapomněl, aby na ni víc nemyslel.

Je pořád ještě lepší být ženat než být mrtev.

Příroda dala ženám pěknou postavu, aby se jí chlubily. Jinak v tom shonu za živobytím by se mohlo stát, že by si jich mužští nevšimli nebo by si jich všimli až pozdě, a množení by došlo úhony. Takže to ženské chlubení má význam – jenže ono je to jiné chlubení, když si pěkná ženská vykračuje jakoby nic, nekouká po nikom, ale vidí všechno. A jiné, když pěkná ženská jde, co krok, to bok sem, bok tam, když upustí klíče, aby se mohla pro ně sehnout, a dělá, že neví, že má výstřih.

O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.

Jeden můj pradávný předek jednou řekl: „Ani moudrý muž nemůže pochopit hloubku úsměvu ženy.“

Já se domnívám, že správný chlap musí mít v sobě malé zrnko, malou krůpěj čehosi ženského a na druhé straně žena, správná žena, v sobě musí mít rys chlapství. Bez toho ženského rysu to není chlap, nýbrž lopata, a žena bez mužského rysu není žena, nýbrž slepice.

Žena mluvící je o kouzlo víc než žena mlčící.

Ženy jsou malými zázraky, které dokážou proměnit obyčejné okamžiky v nezapomenutelná dobrodružství.

Žena, která vidí na muži krásnou látku, odmyslí si toho muže. Muž, který vidí krásnou látku na ženě, odmyslí si tu látku.

Žena, která chce odmítnout, řekne jenom ne. Žena, která vysvětluje, chce být přesvědčena.

Žena se často mění – blázen, kdo si její lásky cení.

Obrazy jsou jako živé bytosti. Jako ženy. Nesmíte je všude ukazovat, mají-li si zachovat své kouzlo. A cenu.

Dobrá žena muže inspiruje, vtipná ho zaujme, krásná ho okouzlí, ale soucitná ho dostane.

Dívky dělí muže na ženaté a na muže.

Nevím, zda jste ateista nebo nábožensky založený. Takový dotaz bych od Práva nečekal. Kdybyste byl z Katolických listů, řekl bych vám to jinak, ale protože předpokládám, že v Právu ještě jsou nějací materialisté, tak odpovídám, že vysoce zasloužené! Nadřeli jsme se na ně jako pivovarští koně. Ten vůz jsme sice pomalu, ale dovezli do cíle.

Ženy jsou stvořeny jen pro mír.

Miluji ženy s minulostí, neboť věřím, že dějiny se opakují.

Ženám láska oči otevírá, mužům zavírá.

Žena musí být povýšena na stolec panovnický vedle muže, ne aby soudila, ne aby trestala, ale co anděl míru mezi ním a světem.

Největší síla vody jako živlu je v slzách ženy.

Zákony vydávají starci a muži. Mladíci a ženy chtějí výjimky, starci pravidlo.

Odmítnutím milence přináší žena největší oběť. Sama sobě.