Pokud pochybujeme o srdci ženy, nemáme kdy hodnotiti její tvář.

Je věk, ve kterém žena musí být krásná, aby byla milována. A pak přijde věk, kdy musí být milována, aby byla krásná.

Tak to bylo o prsa korejský ženy.

Sto mužů může postavit tábor, jenom žena dokáže vytvořit domov.

Po všechna staletí každého věku, za všech poměrů, potvrdili všichni, kteří v životě něco dokázali, že Světlo je tím nejvyšším – že Světlo je všude – že ve Světle jsou obsaženy všechny věci.

Stáří je zatím něco, co se přihodilo jiným ženám.

Žena, která si ostříhá vlasy, je připravená na to, změnit celý svět.

Žena dokáže opustit muže, ale nikdy své šaty.

Politika stran nebude nikdy politika žen; ženy těžko získáte řekněme pro ideu volného obchodu, ale získáte je pro ideu lacinějšího chleba.

Každá žena má slabost na pitomce, poněvadž si myslí, že zpitoměli z lásky k ní.

Hojnost, nespoutanost a dostatek, jsou naším přirozeným stavem. Stačí osvěžit v paměti to, co už známe.

Přijímám rozhodnutí založená na logice a skutečnosti.

Žena, která je tak neopatrná, že ji přistihli, si zaslouží svůj osud.

Psychologická i fyziologická mašinérie lásky je tak složitá, že v jistém údobí života musí se mladý muž soustředit téměř výhradně na pouhé její zvládání a uniká mu pak vlastní obsah lásky – žena, kterou miluje.

Muž, který ví nejlépe jak zacházet se ženami, ví nejlépe i to, jak se obejít bez nich.

Ženy jsou jako sloni. Rád se na ně dívám, ale nechtěl bych žádného vlastnit.

Ženy jsou blíže k Bytí, neboť je prakticky ztělesňují.

Každá emancipace má tvář prostředí, ve kterém probíhá. A z mého hlediska je dobrá a prospěšná jen ta emancipace, která zvýší úctu ženy ve vašich očích, aniž by snížila její přitažlivost pro jiné vaše orgány. Ženská, o kterou nikdo nestojí, přece nemůže mít z emancipace žádnou radost.

Je to typ ženy, která žije pro druhé – poznáte to podle jejich uštvaného výrazu.

Všechny otázky nemohou být zodpovězeny.

Jsou ženy, které můžeme milovati, pouze jsou-li nepřítomny.

Nejsou ženy nedostupné, jenom chtějí zvýšit vstupné.

Myšlenka, která u muže a ženy trávících spolu noc, potřebuje – k tomu, aby byla pochopena – být vyslovena, je květ bez vůně.

Láska je nakažena žárlivostí a přátelství lichocením.

Když chce žena vládnout, musí předstírat, že dělá to, co chce muž.

Muži a ženy mohou bez újmy na cti vášnivě vzplanout vícekrát. Je to také přirozené, rozletět se za štěstím. Avšak láska je v životě jen jedna. Hluboká jako moře, ale bez břehů.

Kdyby ženy netoužily tolik po štěstí, nebylo by tolik nešťastných mužů.

Existují základní tvary krásy: žena, kůň a loď.

Zklamané vášně a uražená ješitnost bývají povídavé.

Od dětí se můžeme naučit dvojímu: jak žít a jak být blažený.

Sto mužů může vytvořit tábor, ale jenom jedna žena může vytvořit domov.

Moje žena byla především nezralá. Když jsem třeba byl ve vaně a ona přišla domů, potápěla mi lodičky.

Je nám vrozena pošetilá vlastnost považovat metaforu za důkaz, příval slov za pramen velikých pravd a samy sebe za proroky.

Pro muže je velmi znepokojující, když začíná působit na ženy uklidňujícím dojmem.

Nemůžu říct, že nenávidím ženy – jen mě prostě občas přivádějí k šílenství.

Je smutné, když člověku náhle zemře žena, a ten člověk právě vyhnal milenku.

Žena je dokonalá teprve s dokonale oblečeným mužem po svém boku.

Žena je jako tvůj stín: běž za ní a běží před tebou, utíkej před ní a běží za tebou.

Inteligentní ženy si vždycky berou blázny.

Lidská zřízení se zdají na první pohled založena na hromadách pohyblivého písku. Teprve, když je zkoumáme zblízka, když odstraníme prach a písek, který obklopuje stavbu, spatříme jejich neochvějný poklad a naučíme se vážit si jejich základů.

Na Marshallových ostrovech v mikronésii považují všechny hvězdy za děti jediné ženy – Lidalanger.

Ženy při první lásce milují svého milence, při dalších láskách už jen samo milování.

Není druhé nadřaděnosti. Zákonem přirozeným je mi jedině zákonem nadpřirozený.

Když jsou svíce zhasnuty, všechny ženy jsou krásné.

Nosí-li ženy menší kapesníky než muži, neznamená to ještě, že strkají nos do méně věcí.

Ženy a lékaři vědí, kdy lež je vhodná i milosrdná.

Ženy jsou řízeny žlázami s vnitřní sekrecí, muži srdcem. Proto trpí pouze muži.

V Apokalypse se mluví o koních, že mají sílu v tlamách a zadcích. Co je v Apokalypse řečeno o koních, možno ve skutečnosti říci též o ženách.

Muž má jedinou lásku – svět, žena má jediný svět – lásku.

Ženy jsou malými zázraky, které dokážou proměnit obyčejné okamžiky v nezapomenutelná dobrodružství.

Žena má spíše důvod hněvat se na muže, že ji neuspokojil, než muž na ženu, že mu nebyla po vůli.

Ženy se stanou zcela rovnoprávnými, až se smíří s tím, že budou mít pleš, a uznají, že je to nesmírně důstojné.

Jakákoli žena , která rozumí problémům chodu domácnosti, bude blíž pochopení problémů chodu země.

Když přijde na lásku, tak i ti nejinteligentnější lidé podnikají ty nejiracionálnější kroky. Nejlepší muži a ženy ze sebe kvůli ní dělají blby pořád dokola.

Kluci nemají rádi ženy, které jim říkají co mají dělat. Připomíná jim to jejich matky, nebo tak něco.

Žena je počátkem i koncem rodiny.

Ženy jsou korouhvičky, které se nezastaví, dokud nezrezivějí.

Manželství je lodí, která se často plaví rozbouřeným mořem, na níž je více ceněno umění ženy kormidelnice než muže kapitána.

Žena má vždycky milovat muže, který ji převyšuje, nebo se má mýlit tak, jako by ji převyšoval.

Ženy jsou skleněné misky, na něž klademe zlatá jablka.

Ctnostná žena má v srdci o jedno vlákénko více nebo méně než jiné: buď je hloupá, nebo vznešená.