V nebi nejsou žádní zajímaví lidé.

Už vím, že chuť do života a radost z bytí může člověk načerpat snáz z počínání přírody než z počínání lidí.

Láska, smrtelná jako všechno na tomto chmurném světě, umírá nejpřirozenější smrtí v manželství.

Nevíme nic o životě, jak bychom mohli vědět něco o smrti?

Skutečnost, to je stáří, chudoba, bída osamělost a smrt – i když si někdo pyšně vykračuje v značkových džínách.

Takový v smrti jsem, jak žil jsem dříve.

Žádná smrt nemůže být zlá, které předchází život dobrý.

Rozumný jedinec by se neměl bát smrti, neboť jde o přirozenou životní událost.

Pouze nesmrtelní básníci si mohou dovolit umírat mladí.

Smrt nemá vždy otevřené uši k slibům a prosbám dědiců.

Smrt je nevyhnutelná vyústěním každého života.

Knihy jsou nesmrtelnými potomky otců, jimiž pohrdají.

Nesmrtelnost není zaručena, avšak každý rozumný by měl na ni vsadit, neboť konec konců nic neztrácí.

Smrt se neřídí našimi plány.

Kde nic není, ani smrt nebere.

Kdo jednou prožil velkou lásku, ten je až do smrti šťastný, ale i nešťastný z toho, že se z ní vyléčil.

Život – to je dlouhá smrt.

Hlučnost je smrt myšlenek.

Smrt se neřídí našimi plány.

Existujú tri druhy nepriateľov: obyčajní nepriatelia, nepriatelia na smrť a kolegovia zo strany.

„Žít a umřít před zrcadlem“, řekl Baudelaire. Nevěnuje se však dostatečná pozornost onomu „a umřít“.Žít, na to jsou všichni připraveni. Ale stát se pánem své smrti, to není jen tak.

Pouze smrt končí válku.

Smrť sa neriadi našimi plánmi.

Šedé vlasy jsou květy smrti.

Prohlašuji, že láska k lidstvu je dokonce zhola nesmyslná, nepochopitelná a nadobro nemožná, bez současné víry v nesmrtelnost lidské duše. Víra v nesmrtelnost lidské duše jest jediné zřídlo živého života na zemi – života, zdraví, zdravých úsudků a závěrů.

Nebojím se zemřít. Jen chci být u toho, až se to stane.

Nic neprospěje víc, než pomyšlení na naši smrtelnost. Jsme tu jen hosty.

Když ti, kdo se milovali, zapomenou na něžnost, zůstane smrti málo, co by jim vzala.

Vše, čeho se dotkne láska, je nesmrtelné.

Všechno si vyžádá smrt, je zákonem, ne trestem zemřít.

Pošetilé je žít, když život je nám mukou. A tu smrt je náš lékař a umřít jeho předpis.

Na celém světě není rozhodně nic, co by mohlo přiměti člověka, aby miloval svého bližního… Je-li a byla-li dosud láska na světě, tedy jen proto, že lidé věřili v nesmrtelnost… Kdyby v člověku vyhasla víra v nesmrtelnost, zmizí v něm nejen láska, nýbrž i všechna síla společenská. Nic nebude nemravného, všechno bude dovoleno. I lidojedství…

Filozofie náboženství byla vždy orientována na smrt místo na život. Náboženství učí, že důležité je to, co přichází po životě, zatímco to, co se stane před smrtí, nemá žádný význam. Dosud náboženství uctívalo smrt, ale neprojevovalo žádnou úctu k životu. Nikde nenacházíme radostné přijímání květů a plodů života; všude nacházíme úporné lpění na mrtvých květech. Naše životy jsou nápisy na hrobech mrtvých květů.

Vědomí smrti v nás podnítí vůli k životu.

Nikdo neví, co je smrt, a přece se jí všichni bojí, jako by uznávali, že je největším zlem, třeba je pro člověka největším dobrem.

Je nejisté, kde tě čeká smrt, a tak ji očekávej všude.

Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu.

Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.

Celý lidský život není nic jiného než cesta ke smrti.

Lenošení bez vzdělávání znamená smrt a hrob pro žijícího člověka.

Lidé se bojí smrti ještě víc než bolesti. Je divné, že se bojí smrti.Život bolí mnohem víc než smrt. V okamžiku smrti je bolest u konce. Jo, myslím, že je to přítel.

Smrt je něčím přirozeným, nepopiratelným a nevyhnutelným.

Přitažlivost filmu spočívá ve strachu ze smrti.

Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.

Láska nás vedla ke smrti v téže chvíli.

Šťasten kdo zemře dřív, než začne volat smrt, aby si ho vzala.

Žárlivost přece nezačíná člověkem a taky jím nekončí. Začíná vzduchem, který milovaný člověk dýchá, a nikdy nekončí. Ani smrtí.

Nikto nevie, čo je smrť, a predsa sa jej všetci boja, akoby uznávali, že je najväčším zlom, i keď je pre človeka najväčším dobrom.

Příliš mnoho psů – zajícova smrt.

Sketa, než umře, stokrát umírá, chrabrý jen jednou ochutná smrti.

Nenávidím se a chci zemřít.

Smrt se neřídí našimi plámy.

Jsme dva, dva na všechno, na lásku, život, na boj i bolest, na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život a na smrt – DVA!

Závistivci sice umírají, ale závist je nesmrtelná.

Smrt je černý velbloud, který klečí u brány každého z nás.

Jsem pyšný na tyhle nádherné kapesní hodinky. Dědeček mi je prodal na smrtelné posteli.

Ztratit lásku je strašné. Lže, kdo říká, že smrt je horší.

Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním – malým krůčkem ke konci.

Smrt je lékem, který najdeme kdy chceme, ale máme ho užívat co nejpozději.

Nevěřím v posmrtný život. Ale pro jistotu si s sebou vezmu rezervní prádlo.

Neužitečný život je předčasná smrt.