Vezměte si slovo prdel. To je v českém nadávání chrám. Umísťujeme tam vše, co se nám nepodařilo. Posíláme tam nepohodlné lidi. Dokonce tam voláme v zoufalství o pomoc. Určitě znáte lidi, kteří bez vole nedají dohromady větu. A tou přemírou ztratilo nadávání smysl. Stalo se zvukem. Když dneska řeknete exkrement, lidi se pohoršeně otočí. Když řeknete hovno, ani se neotočí.

Autor: Jan Werich — Témata:

Jan Werich

Národní umělec Jan Křtitel František Serafínský Werich (6. února 1905 Praha-Smíchov – 31. října 1980 Praha) byl český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, v autorské trojici s Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem významný představitel meziválečné divadelní avantgardy a posléze i poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Jedním z divadel, ve kterých hrál, bylo divadlo Osvobozené.

alkohol bohatství bolest budoucnost bída Bůh charakter chudoba city cíl daně demokracie diplomacie dokonalost dospělost duše děti důvěra historie hloupost humor hřích komunismus kouření krása kultura lež literatura láska majetek manželství milenec mládí mlčení moc moudrost muži myšlení nemoc nenávist neúspěch neštěstí nouze náboženství náhoda odpovědnost odvaha osud otroctví Paříž peníze poezie pokrok politika pravda problémy práce přemýšlení přetvářka přátelství příroda radost rozum rozvod sex slzy sláva smrt smutek srdce strach stáří svoboda svědomí umění vesmír vytrvalost válka víra vítězství výchova věk zdraví zvířata úspěch čas člověk štěstí ženy život