Andy Warhol citáty

To je neuvěřitelné, kolik lidí si do pokoje pověsí obraz elektrického křesla – zvlášť když barva obrazu ladí s barvou závěsu.

Byl to jeden z mnoha večerů, kdy jsem žádal tak deset patnáct lidí o náměty, až mi jedna má přítelkyně položila správnou otázku: „Co máš nejraději?“ A tak jsem začal malovat peníze.

Nebojím se zemřít. Jen chci být u toho, až se to stane.

Mám rád nudné věci.

Lidé by se měli zamilovat se zavřenýma očima.

Narodit se je jako být chycen a prodán do otroctví.

Je neuvěřitelné, kolik lidí si do pokoje pověsí obraz elektrického křesla – zvlášť, když barva obrazu ladí s barvou závěsu.

Moje filosofie zní: Každý den je novým dnem. Nedělám si velké starosti s uměním nebo s životem. Myslím si, že válka a atomová bomba mě zneklidňují, to ano, ale člověk proti nim většinou nic nezmůže.

Velká rocková hvězda může prodat milióny a milióny gramodesek, když ale točí špatný film a povídá se o něm, že je špatný, upadne do zapomění.

Na Tokiu je nejkrásnější McDonald. Na Stockholmu je nejkrásnější McDonald. Na Florencii je nejkrásnější McDonald. Peking a Moskva ještě nic krásného nemají.

Někteří lidé, dokonce i inteligentní, tvrdí, že násilí může být krásné. Nedovedu to pochopit, vždyť jsou jen krásné okamžiky toho druhu nepociťuji jako krásné nikdy.

Nakupování je američtější než myšlení a já jsem stejně americký jako každý jiný.

To nejkrásnější na této zemi je, že Amerika založila tradici, podle níž kupují nejbohatší spotřebitelé v podstatě tytéž věci jako chudí. Člověk sedí u televizoru, popíjí coca-colu a ví, že prezident pije colu, Liz Taylorová pije colu, a pomyslí si, ty můžeš pít také colu.

Pro mě je Monroeová jen jednou z mnoha jiných. A co se týče otázky, jestli je symbolickým aktem malovat Monroeovou takovými zářivými barvami, mohu k tomu pouze říct: Šlo mi o krásu a ona krásná je; a je-li něco krásné, pak jsou to hezké barvy. To je všechno. Tak, nebo nějak tak se věci mají.

Obrazy jsou jen k tomu, aby se s nimi zakryly zdi.

Umění byznysu je krokem, který následuje po umění. Začal jsem jako komerční umělec a chtěl bych skončit jako umělec byznysu.

To je neuvěřitelné, kolik lidí si do pokoje pověsí obraz elektrického křesla – zvlášť když barva obrazu ladí s barvou závěsu.

V srpnu 62 jsem začal používat sítotisk. Metoda pryžového razítka, která mi až dosud sloužila k opakování obrazů, mi najednou připadala příliš domácká.

Byl to jeden z mnoha večerů, kdy jsem žádal tak deset patnáct lidí o náměty, až mi jedna má přítelkyně položila správnou otázku: „Co máš nejraději?“ A tak jsem začal malovat peníze.

Nemyslím, že moje umenie by malo trvalú hodnotu.

Každý si jednou užije svých 15 minut slávy.

Lidské sny jsou to, co dělá lidem problémy. Když nebudete mít sny, nebudete mít problémy, protože budete brát prostě jen to, co je. Ale pak budete postrádat lásku, protože láska je nalézání svého snu v lidech, kteří jej nemají.

Jsem neobyčejně pasivní. Beru věci tak, jak jsou. Pouze se dívám, pozoruji svět.

Vydělávat peníze je umění, pracovat je umění, ale největší umění je dělat dobré obchody.

Poznal jsem, že všechno, co dělám, souvisí se smrtí.

Mé malby se nikdy nevyvedou tak, jak jsem čekal, ale nikdy tím nejsem překvapen.