Thomas Mann citáty

Dějiny jsou to, co se událo a co se stále a znovu děje.

Nemoc mívá zpočátku jen těžce rozeznatelné příznaky, ale dá se léčit. Když už příznaky pozná každý hlupák, bývá na léčení pozdě.

Knihy jsou nádobami ducha.

Minulost jest strašlivá a přítomnost mocná, neboť bije do očí. Ale není pochyby o tom, že nejsvěžejší je budoucnost, a to utěšuje sličné srdce toho, komu jest přislíbena.

Ironie bývá snahou udělat z nouze ctnost.

Krása nikdy není dokonalá, a svádí proto k ješitnosti…

Láska zbavená mlčenlivosti by ztratila svoji nesmrtelnou chuť a vůni.

Na skeptikovi je pozitivní, že všechno je možné.

Všechno velké, co tu kdy bylo, bylo tu vždy jaksi navzdory tomu.

Talent je, když si něco znesnadníme – zase dovedeme rozeznat, jak si to usnadnit.

Kdo ví, jakou cenu má láska? Jenom ten, kdo miluje, a ten, koho nikdo nemiluje.

Kdo ti povídá o chybách druhých, bude i druhým povídat o chybách tvých.

Pochvala je hrozně odporná strava. Chutná sice dobře, ale člověk se jí velmi rychle přejídá.

Smrt, znovu tvoříc, zachovává.

Tajemství nemá času; ale co nemá času, jest nyní a jest na tomto místě.

Lehkost, lehkost; posledním a nejvyšším účinkem umění je pocit půvabu. Jen ta mračnopozorná vznešenost, třeba i v schillerovském lesku a třpytu, stojí tu tragicky vyčerpaná jakožto výplod morálky! Hlubokost se má usmívat.

Zármutek můžeme nést sami. Ale abychom se dovedli těšit z radosti, musíme se o ni s někým podělit.

Půvab a krása by měly býti veskrze půvabné a krásné, masivní, ze vzácného materiálu, a nikoli slizem a neřádem vyplněné.

Lidé, kteří příliš žijí, netvoří.

Citliví lidé bývají výrazní, neboť výraz odpovídá potřebě citu uplatňovati se, a ten se projevuje nezastřeně a jasně…

Myšlenková hloubka se má usmívat. Čím větší hlupák, tím větší kakabus.

Ta dáma vděčí za svůj dobrý vzhled svému otci. Je plastickým chirurgem.

Krása a vědění bývají ve světě jen zřídkakdy spojeny.

Myšlenky nemohou přežít, jestliže člověk za ně nemůže bojovat.

Proti krásné ženě, která mlčí, nelze nic namítat.

Vůle odolává krutosti, podléhá však lásce a dobrotě.

Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.