Každá žena je jako melodie, která hladí duši a rozjasňuje svět kolem sebe.

Nekonečná malost bývá provázena nekonečnou pýchou.

Strachu před policií se asi nezbavíme. Je to přirozený. Má ho každý slušný člověk. Tkví to v nedostatcích našeho společenského pořádku.

Ženy jsou malými zázraky, které dokážou proměnit obyčejné okamžiky v nezapomenutelná dobrodružství.

Duch ženy je pohyblivý, bouřlivá hladina na mělké vodě.

Následky každého činu jsou obsaženy v činu samotném.

Neštěstí je v tom, že ženy, které jsou šťastné, se s tím nespokojí.

Muž snese ledacos těžkého, jenom ne pláč ženy, který sám zavinil.

Nikdo neví co ženy chtějí.

Žena – zázrak boží. Zejména, má-li v těle ďábla.

Nespravedlnost, kterou děláme, a ta, kterou sami trpíme, není vážená na týchž vahách.

Když je krásná žena pitomá jako troky, mluvíme galantně o ženské logice.

Ženám rozumím stejně jako ptačí řeči: intuicí, anebo vůbec ne.

Na světě je dost zkažených kněží té či oné víry: je jistě lepší předstírat víru než bloudit v neřestně prázdnotě krutosti a zoufalství.

Největší ctižádostí ženy je vzbudit lásku .

Myslím, že ženy milují čtení milostných příběhů.

Všechny ženy nepomiluješ, ale máš se snažit.

Každá žena by měla mít ve svém životě čtyři domácí zvířata. Norka ve svém šatníku, jaguára ve své garáži, tygra v posteli a vola, který to všechno platí.

Práce je jako krásná žena – nerada čeká.

Moudřejší ustoupí. Smutná pravda, na níž je založena světovláda hlouposti.

Dále, nebude od věci rozlišit tři druhy a, jakoby, stupně ambicí lidstva. První je těch, kteří touží rozšířit vlastní moc ve své rodné zemi, hrubý a zkažený druh. Druhý je těch, kteří usilují o rozšíření moci a vlády své země mezi lidmi. Tento je jistě důstojnější, ač neméně chtivý. Ale pokud člověk usiluje ustavit a rozšířit vládu a panství samotného lidského rodu nad světem, jeho ambice (má-li být zvána ambicí) je bezpochyby celistvější a vznešenější než ty předchozích druhů. Avšak vláda člověka nad věcmi záleží zcela na uměních a vědách. Neboť nemůžeme vládnout přírodě jinak, než jejím posloucháním. [Novum Organum, kniha I, aforizmus 28]

Na zemi není jediný muž, ale ani jediný, který se natrvalo spokojí jen srdcem ženy.

Móda umožňuje ženám být stále týmiž, a přece nikdy stejnými.

Muž a žena jsou dvě poloviny, které spějí k tomu, aby vytvořily celek.

Ženy jsou řízeny žlázami s vnitřní sekrecí, muži srdcem. Proto trpí pouze muži.

Přátelství mezi ženami není než pakt o neútočení.

I ta nejupřímnější žena skrývá na dně svého srdce nějaké tajemství.

Ženy jsou pohlaví ozdobné – nikdy nemají co říci, ale říkají to roztomile.

Trestem těch mužů, kteří příliš milovali ženy, je, že je musí milovat pořád.

Žena, která miluje, si vůbec nic nedělá z křivé přísahy, když na druhé misce vah je její láska?

Obrazy jsou jako živé bytosti. Jako ženy. Nesmíte je všude ukazovat, mají-li si zachovat své kouzlo. A cenu.

Manželstvím bývají nejvíce zklamány ty ženy, které se vdaly proto, aby nemusely pracovat.

Žena je schopna milovat muže jen proto, že ho nepřeje jiné.

Když je třeba udělat v životě důležitý krok, ptá se muž, co má říci. Žena, co si vezme na sebe!

My ženy potřebujeme krásu, aby nás muži milovali, a hloupost, abychom milovaly my je.

Ženy jsou blíže k Bytí, neboť je prakticky ztělesňují.

Mnohý muž se často zakouká do ženy a přece do ní obyčejně nevidí.

My, ženy, potřebujeme krásu, aby nás muži milovali, a hloupost, abychom milovaly my je.

Ženatý muž může mít dva nebo tři mimomanželské poměry, tři však je absolutní maximum. Pak už se dá hovořit o podvádění.

Je jen jeden způsob, jak zacházet se ženami. Bohužel ho nikdo nezná.

Chytrá žena se svého muže neptá, kde byl, chytrá žena to ví.

Pokud pochybujeme o srdci ženy, nemáme kdy hodnotiti její tvář.

Nikde nevidím nikoho, kdo by si manželstvím polepšil. Všichni moji ženatí vrstevníci jsou plešatí a nespokojení.

Chladná žena je taková, která ještě nepotkala muže, jehož by mohla milovat.

Mám rád ženy. Nerozumím jim, ale líbí se mi.

Bystrá žena je ve lstivosti čert a jakmile pronese rozsudek nad naší ctí, je s námi konec.

Práce je jako krásná žena – nerada čeká.

Velkomyslnost patrně není nejvýraznější vlastností ženy.

Cítit, milovat, trpět, obětovat se, bude vždycky obsahem života ženy.

Žena manželstvím získá společnosti, muž o ni přijde.

Kdyby ženy netoužily tolik po štěstí, nebylo by tolik nešťastných mužů.

Co říká žena toužícímu milenci, může se napsat do větru a prudké vody.

Muže je snadné prohlédnout, žena své tajemství nevyzradí.

Mládenec žije jako král a umírá jako pes. Ženatý žije jako pes a umírá jako král.

Láska je velký mistr. Učí nás být tím, čím jsme nikdy nebyli. Zahání překážky naší povahy a její náhlé účinky vypadají jako zázraky. Z lakomce činí rázem rozmařilce, ze zbabělce statečného a drsného činí uhlazeným. Zbystřuje rázem i nesmutnější duši a dodává i nejprostšímu ducha.

Pohlédnou-li děti očima poprvé, usmívají se. Zmocní-li se dívky přirozený cit , usmívá se, jako se usmívala ve svém dětství. Je-li světlo první láskou života, zdali pak láska není světlo srdce?

Muž, který miluje jako ženy, se stává otrokem. Avšak žena, jenž miluje jako žena, se stává dokonalejší ženou.

Ženy mají rády zanedbané muže, neboť se mohou cítit nepostradatelné jako jejich pečovatelky.

To všeobecně platí pro ženy, že jdou tam, kam jde přízeň štěstěny.

Za odvahu nevěřit v pověry byli muži a ženy upalováni na hranici.

Ženy jsou milenky mladých mužů, družky středního věku a ošetřovatelky starců.