Skoro každý stárnoucí mužský začne psát paměti, ale málokterý je dopíše.

Zestárnout není umění – umění je to snést.

Stárnout začínáme, jakmile rezignujeme na mládí.

Po čtyřicítce je už každý zodpovědný za vzhled své tváře.

Nevěř nikomu, komu je nad třicet.

Pokud jde o mužnost, dávám Warrenovi Beatymu na desetibodové stupnici plných patnáct bodů.

Nikdo nemiluje život tak, jako starý člověk.

Není žádné umění být mladý, když je nám dvacet čtyři let.

Já se domnívám, že správný chlap musí mít v sobě malé zrnko, malou krůpěj čehosi ženského a na druhé straně žena, správná žena, v sobě musí mít rys chlapství. Bez toho ženského rysu to není chlap, nýbrž lopata, a žena bez mužského rysu není žena, nýbrž slepice.

Stáří je zatím něco, co se přihodilo jiným ženám.

Vkus se tříbí věkem. Před čtyřiceti lety se mi stávalo, že jsem se vdala za muže, které bych dnes nepozvala ani na oběd.

Mladí lidé si myslí, že peníze jsou to nejdůležitější na světě. Když zestárnou, vědí to jistě.

V mládí ženy milujeme, ve stáří jim rozumíme.

Není nic snadnějšího než psát paměti ve věku, kdy už si člověk skoro nic nepamatuje.

Jsou jen dva druhy mužů – jedni mají peníze díky svým ženám, druzí mají ženy díky svým penězům.

Nechápu, proč se tolik žen stydí svléknout se před lékařem. Vždyť je to jen mužský jako každý jiný.

Jedna ženská vidí někdy dál než pět mužských s dalekohledem.

Ženy jsou důležitým spolutvůrcem toho, čemu se říká kulturnost srdce. Ony nás nutí uchovat si mužství, čímž nemyslím označení pohlaví, nýbrž kvalitu charakteru.

Blbé není stáří, ale ty blbé kecy těch druhých o tom!

Starý slon ví, kde hledat vodu.

O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.

Stará budu teprve tehdy, až nedostanu muže, po němž zatoužím.