Důvěra a láska muší chodit pospolu.

Má láska tváří tolik, že vlastně není nic než karneval.

Láska je slepá a láska taky otevírá oči.

Láska by měla odpouštět všechny hříchy, jen ne hříchy vůči sobě.

Láska odpouští všechno, anebo nic.

Čistá láska může přežít jen tehdy, když není znehodnocena kladením podmínek. Podmíněná láska není láska.

Láska je hra s city a boj s rozumem.

Ze všeho, co ještě věčné, je láska nejkrásnější.

Láska přináší zpočátku slast, ale na konci bolest srdce.

Láska je složitý problém, který se řešením dále komplikuje.

Na druhých milujeme své naděje.

Láska je touha ploditi v kráse.

Co je tělesná láska? Nic více a nic méně než božská čertovina.

Celý vesmír provádí, co nařídí láska.

Panovník nebo úředník v okamžiku, kdy začne naslouchat svému srdci, stává se zrádcem. Ani svému rozumu nemá příliš důvěřovat; nesmí se řídit žádným jiným pravidlem než veřejným zájmem, tj. zákonem.

Láska je mocnější než jakákoliv síla a moudřejší než filosofie.

Kde je velká láska, tam jsou vždycky zázraky.

Nedůvěra je moudrost hlupáků.

Co se dělá z lásky, dělá se vždy mimo dobra a zla.

Láska je zjevená dokonalost.

Silná je láska, když prošla ohnivým křtem bolesti.

Láska ze soucitu je vlastně jen ranou z milosti.

Láska je stav duše. Něco jiného je, když člověk vzplane poprvé, jinak ji vidí táta a máma s dětmi a jinak staří lidé v takzvaném prázdném bytě. Láska je slovo a slova jsou ošidná.

Láska je mocnější než jakákoliv síla a moudřejší než filozofie.

Láska už není v módě. Zabili ji básníci. Napsali toho o ní tolik, že lidé už na lásku nevěří. Nepřekvapuje mě to. Pravá láska totiž trpí a mlčky snáší utrpení.

Pravá láska je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.

Láska je především dávat, ne přijímat.

Nebýti lásky, lidé by zemřeli touhou, že nemohou stát se tím, čím chtějí být. Láska přišla na svět proto, aby každý poznal výsostnost zázraku – že je právě tím, čím je.

Láska je jediná věc, při níž i hlupáci nabývají jisté velikosti.

Stará láska a nové pyžamo, jsou nebezpečné.

Čím více máme lásky, tím lehčeji projdeme světem.

Jalová výřečnost vyplývá z toho, že lidé nemají dostatek ani lásky, ani slov.

Pravá láska je ta, v níž máme větší radost z druhého než ze sebe.

Tam, kde není láska, není ani rozum.

Láska umí odpustit a nezná proklínání.

Láska nikdy nepotřebuje, nýbrž dává. Vždy strádá, nikdy neprotestuje, nikdy se za sebe nemstí.

Láska je úsilí, které vynakládá muž, aby se spokojil s jednou ženou.

První láska je los, který nevyhrává, ale celý život si pomatuješ jeho číslo.

Láska je větší než příval slov. O lásce se nediskutuje. Láska je.

Ach ty přízemní povahy. I ta jejich láska se podobá nenávisti.

Mějte na paměti, že velká láska a velké výdobytky sebou nesou velká rizika.

I tu nejupovídanější ženu naučí láska mlčet.

Není již života tam, kde není lásky.

Ženské duše, jež jsou schopny vložit nekonečnost do lásky, to jsou andělské výjimky. Vznešené velké vášně jsou řídké jako mistrovské dílo.

Žádný muž ani žena neví, co je to dokonalá láska, dokud nejsou ženatí nebo vdaní čtvrt století.

Láska je jako nemoc. Je nebezpečnější, dostaví-li se v pokročilém věku.

Naše sebeláska pokládá vždy oprávněné výtky druhých za svou osobní urážku.

Láska je krásná jen pro toho, kdo ji bere vážně.

Láska, to je relativní kvalita, ne nějaká ucelená věc, která existuje nezávisle na objektu.

Na celém světě není rozhodně nic, co by mohlo přiměti člověka, aby miloval svého bližního… Je-li a byla-li dosud láska na světě, tedy jen proto, že lidé věřili v nesmrtelnost… Kdyby v člověku vyhasla víra v nesmrtelnost, zmizí v něm nejen láska, nýbrž i všechna síla společenská. Nic nebude nemravného, všechno bude dovoleno. I lidojedství…

Tu však jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!

Láska čistí krev.

Láska obráti, koho chce…

Láska je štěstí, které si vzájemně dáváme.

Láska nežije zo slov a nie je možné ju slovami vysvetliť.

Láska žije jen z důvěry.

Slasti lásky postupuju od disticha k čtyřverší, od čtyřverší k sonetu, od sonetu baladě, od balady k ódě, od ódy ke kantátě a od kantáty k dithyrambu. Manžel, jenž dithyrambem začíná, je hlupák.

Láska jako dech boží, duje, kam chce.

Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!

Láska rozumné bytosti je touha spojit se s druhou bytostí svého druhu, která náhodou vzruší nějaký jeho smysl.

Co jste si mysleli, že točí Vaší Zemí, pokud by to nebyla Láska?