Neláska je beztrestná, a přece zasluhuje nejhoršího opovržení.

Láska přichází po špičkách, ale při odchodu bouchá dveřmi.

Všichni lidé nejsou hodni lásky.

Uvadnutí lásky ukazuje, že šlo o opravdovou lásku. Nesmrtelnost je pouze iluzí lásky jenž si uchovává pouze sebeláska.

Muž, který miluje jako ženy, se stává otrokem. Avšak žena, jenž miluje jako žena, se stává dokonalejší ženou.

Geometricky vzato, je láska pohyb vertikálním směrem v horizontální poloze.

Přátelé si můžou navzájem pomoct. Opravdový přítel je někdo, kdo ti dovolí mít úplnou svobodu být sám sebou – a hlavně pocit. Nebo, ne pocit. Ať v té chvíli cítíš jakýkoliv pocit, s nimi je příjemný.To je to, co činí opravdová láska, dovolí člověku být tím, kým doopravdy je.

Láska by měla být v podstatě aktem vůle, rozhodnutí oddat celý svůj život životu jiného člověka.

Láska je souzvuk potřeby a citu, manželské štěstí je výsledkem naprosté duševní shody obou manželů.

Malá láska je vrozena, velké se musí učit.

Láska je projevená dokonalost.

Mužova láska a jeho život není totéž, ženina láska je celá její existence.

Síla lásky spočívá v tom, že je člověk šťasten se ženou. Síla sebelásky, že je šťasten bez ní.

Láska nežije ze slov a nelze ji slovy vysvětlit… láska se dokazuje skutky.

Slasti lásky postupuju od disticha k čtyřverší, od čtyřverší k sonetu, od sonetu baladě, od balady k ódě, od ódy ke kantátě a od kantáty k dithyrambu. Manžel, jenž dithyrambem začíná, je hlupák.

Celé město se může přestěhovat, ale studna ne. Milenci se potkají, uhasí žízeň, založí rodinu a vychovají děti tam, kde je studna. Ale když se jeden z nich rozhodne odejít, studna nemůže jít s ním. A láska, i když je stejně čirá, jako ta voda ve studni, tam zůstane také.

Mír, láska, empatie…

Láska není dost. Ale je to skála, na které všechno ostatní stojí.

„Láska začíná doma; láska žije v domovech, a proto je dnes ve světě tolik utrpení a tolik chybí štěstí… Každý dnes vypadá hrozně uspěchaný, ustaraný kvůli lepšímu blahobytu a většímu bohatství a tak dále, takže děti mají velmi málo času pro své rodiče. Rodiče mají velmi málo času na sebe navzájem, a tak doma se začíná ničit světový mír.“

Láska umírá na nedostatek péče stejně jako květina, strom nebo keř.

Láska zmenšuje svět a zvětšuje domov.

Láska je štěstí, které si vzájemně dáváme.

Láska je jako cihla. Můžete postavit dům, nebo potopit mrtvé tělo.

Láska se podobá jen lásce,k ničemu jinému ji nelze přirovnat.

Láska a práce mají tu ctnost, že činí člověka lhostejným k vnějšímu světu.

Láska je jediná vášeň neuznávající minulost ani budoucnost.

Láska je klecí, v které umírá se za štěstí.

Co jste si mysleli, že točí Vaší Zemí, pokud by to nebyla Láska?

Žiadna láska nás neuspokojí natoľko, aby sme po nej stále netúžili.

Je-li láska silná, nic ji nezadrží, její úmysly se splní, a když dojde cíle, který si vytkla, domnívá se, že vše ostatní je vedlejší.

Velká láska se podobá útrapám válečných výprav.

Láska čistí krev.

Manželství může býti nebem, kde je láska a vzájemná úcta, mění se však v peklo, jakmile klesne ke sprostotě.

Člověk bez lásky může být bohatý, zdravý, slavný, ale nemůže mít zdravou duši, protože neví nic o skutečných hodnotách.

Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.

Láska je bezvýhradný stav duše. Sympatie, která si klade podmínky, nebude nikdy láskou.

S láskou ubývá čas, s časem ubývá lásky.

Láska je plna medu a jedu.

Láska je jako hra, krásně začíná a s bolestí končí.

Láska má všechno a zná jen jednu vůli: ve všem uskutečňovat plán dokonalosti.

Člověk je vždy unaven tím, že nemiluje.

V indickom bielom sárí s modrými pruhmi svetom kráča najzáhadnejšia žena sveta, laureátka Nobelovej ceny mieru, enigmatická bosonohá inkarnácia Kristovej lásky na Zemi: Matka Tereza [Piešťanský festival: India plná farieb (6. august 1995)]

Láska k ženám mnoho poskytuje, ale ženy nám mnoho berú.

Láska nemá iba páliť, ale aj hriať.

Láska není branou; láska je to, co branou přichází do tohoto světa.

Láska je překrásná věc. Ale, přátelé milí, proboha věřte mi, láska, na kterou se umírá, je láska přepjatá.

Idioti jsou jako láska – jsou potenciálně přítomní v každém z nás.

Ideální člověk čerpá svou radost z prokazování laskavostí druhým.

Láska je kráva, která se dojí mezi trním.

První láska je los, který nevyhrává, ale celý život si pomatuješ jeho číslo.

Na celém světě není rozhodně nic, co by mohlo přiměti člověka, aby miloval svého bližního… Je-li a byla-li dosud láska na světě, tedy jen proto, že lidé věřili v nesmrtelnost… Kdyby v člověku vyhasla víra v nesmrtelnost, zmizí v něm nejen láska, nýbrž i všechna síla společenská. Nic nebude nemravného, všechno bude dovoleno. I lidojedství…

Filozofie je láskyplné zacházení s moudrostí.

Málo miluje ten, kdo ještě slovy musí vyjádřit, jak velice miluje.

Láska je jako opera. Člověk se tam nudí, ale vrací se tam.

Láska zo súcitu, to je rana z milosti.

Ať už spojí muže a ženu jakákoliv láska, jsou si vždy cizí tělem i duší – zůstanou válčícími stranami.

Láska znamená pro ženu mnohem víc než pro muže. Pro ni znamená všecko.

Láska mezi milenci je šťastná jen v normě přátelství, nikoliv ve formě manželství.

Nemůžeme milovat toho, koho se bojíme, ani toho, kdo se bojí nás.

Dobré panování lásky, neboť odvrací mysl svého věrného od všech věcí nízkých. Nedobré je panování lásky, neboť čím větší věrností je jí oddán její věrný, tím větší a bolestnější jsou rozpoložení, jimiž musí projít.

K svým bližním buďme vždy laskaví, přívětiví a shovívaví, za to však neúprosní a přísní vůči sami sobě.