Sigmund Freud citáty

Nikdy jsme tak bezbranní vůči utrpení, jako když milujeme.

Nejslibnější směr psychoterapie v budoucnosti je zmobilizování energie pacienta.

Cokoli konáme, pramení ze sexuální potřeby a z touhy po vyniknutí.

Neomezené uspokojování všech potřeb se vnucuje jako nejlákavější způsob života, ale znamená to dávat přednost požitku před opatrností a trest následuje vzápětí.

Strach ze zbraní je znakem sexuální a emocionální nedospělosti.

Člověk bývá zřídka dobrý nebo zlý celkově, většinou je „dobrým“ v určitém vztahu a v jiném „zlým“, nebo je „dobrým“ za takových a takových vnějších podmínek a za jiných jednoznačně „zlým“.

Jestliže nemáme povinnost ráno vstát a jít do práce, pak se ocitáme v nebezpečí, že nás ovládnou fantazie a emoce.

Kultura je něco, co bylo uloženo zdráhající se většině menšinou, která se dokázala zmocnit donucovacích prostředků.

Neochota lidí pracovat na společném díle neplyne z vrozené neochoty k práci, ale je pouhým následkem chybných kulturních zařízení, jejichž působením se lidé stali zatrpklými, mstivými a nepřístupnými.

Každý z nás dospěje ke ztrátě iluzí, které choval v mládí.

Kriminálník je dospělý, který se chová jako dítě.

Nesmíme se nechat zmást důkazy!

Při stvoření člověka zapomněli naplánovat štěstí.

Milovat znamená povolovat napětí.

Každý z nás dospěje ke ztrátě iluzí, které choval v mládí o svých bližních.

Přestože jsem po třicet let zkoumal ženskou psychiku, nejsem s to odpovědět na velkou, dosud nezodpovězenou otázku: Co vlastně ženy chtějí?

Lidé jsou málo přístupní rozumovým důvodům, jsou ovládáni pudovými přáními.

Války nemohou přestat, dokud národy žijí v tak různorodých životních podmínkách…

Láska? Člověk se mění z housenky v motýla, miluje-li.

Pravá láska je velké umění být činným v duši.

Jak pokračujeme v životě, poznáváme meze svých schopností.

Tajemství našeho konání spočívá ve vyléčení láskou.

Lidé jsou silní, pokud hájí určitou silnou ideu. Zeslábnou však a stávají se bezmocnými, když se jim tato idea ztrácí.

Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.

Lidský život se točí pouze kolem sexuality. Na tom se nic nezměnilo a nezmění.

V drobných věcech se spolehni na rozum, ve velkých věř srdci.

Rozum a zkušenost nemohou být v opozici natrvalo.

Ten, kdo použil poprvé místo oštěpu nadávky, stal se zakladatelem civilizace.

Nevědomost je nevědomost. Nevyplývá z ní žádné právo něčemu věřit.

Vzdáte-li se kouření, pití a milování, nebudete ve skutečnosti žít déle, ale jen vám to tak bude připadat.

Manžel je vlastně vždycky jen jakási náhražka milovaného muže, nikoliv muž sám.

Lidská bytost zůstává do jisté míry narcistickou, i když už člověk našel vnější objekty pro své libido.

Rozkoš je prémie přírody za námahu plození a rození.

Smrt je něčím přirozeným, nepopiratelným a nevyhnutelným.

Každý z nás v životě alespoň jednou onanoval. Kdo tvrdí že ne, onanuje dosud.

Člověk užívá své fantazie k uspokojování svých ve skutečnosti nesplněných přání.

Všichni lidé nejsou hodni lásky.

Žárlivost je podobně jako zármutek jednou z emocí, které lze označit za normální.

Nesmíme se nechat zmást důkazy.

Smrt je nevyhnutelná vyústěním každého života.

Hrdina je ten, kdo se vzbouří proti otcovské autoritě a zvítězí nad ní.

Humor obsahuje složku krutosti bezmyšlenkovitě rozdávané nebo zálibně přijímané.

Blud samozřejmě nikdy neodhalí ten, kdo jej dosud sám sdílí.

Vědecká práce je naší jedinou cestou k poznání okolní reality.

Neomezené uspokojování všech potřeb se vnucuje jako nejlákavější způsob života, ale znamená to dávat přednost požitku před opatrností a trest následuje v zápětí.

Člověk bývá zřídka dobrý nebo zlý celkově, většinou je dobrým v určitém vztahu a v jiném zlým, nebo je dobrým za takových a takových vnějších podmínek a za jiných jednoznačně zlým.

Věřící člověk je k obsahům náboženství v jistém smyslu citově vázán.

Básník dělá totéž co hrající dítě. Vytváří fantazijní svět, který bere velmi vážně, tj. investuje do něho velká efektivní kvanta, ale zároveň ho ostře odlišuje od skutečnosti.

Individuální svoboda není žádným kulturním statkem.

Každé hrající si dítě si počíná jako básník, když si vytváří jakýsi vlastní svět, nebo přesněji řečeno, když dává věcem svého světa nový, jemu vyhovující řád.

Snášet život zůstává přece první povinností všech žijících. Iluze ztrácejí jakoukoli hodnotu, jestliže nám v tom překáží.

Žádný životopis nevyjasní záhadu podivuhodného nadání, jež stvořilo umělce, a nepomůže nám lépe pochopit hodnotu a působení jeho díla.

Člověk se učí oceňovat jako výhodu to, že je milován, a je s to vzdát se pro ni jiných výhod.

Milovat znamená uvolňovat napětí.