Ptáte se, jaký je univerzální lék na velikou bolest? Čas.

Dobré panování lásky, neboť odvrací mysl svého věrného od všech věcí nízkých. Nedobré je panování lásky, neboť čím větší věrností je jí oddán její věrný, tím větší a bolestnější jsou rozpoložení, jimiž musí projít.

Nikdo nemiluje bolest samu, nevyhledává ji a nechce, prostě proto, že to je bolest…

Pochválena buď radost a pochválena buď bolest. Obě jsou sestry a obě posvátné. Utvářejí svět a nadnášejí velké duchy. Jsou silou, jsou životem.

Čím to je, že lásku a život provází tolik bolesti, námahy a špíny? Ptám se Vás – čím to je??

Bolest není od lásky nikdy daleko.

S bolestí si vystačíme sami, avšak chceme-li prožít plnost radosti, potřebujeme někoho, s kým ji můžeme sdílet.

Nouze a bolest se nesčítají.

Trpí-li se ve dvou a nemohou-li si ti dva navzájem pomoci, jitří se jejich bolest až osudně: vždycky to končí tím, že jeden druhému přičítá za vinu, že trpí.

Rozkoše lásky jsou pouta, která chvíli svědí a pak bolestně zařezávají.

Myslím, že dokonalé štěstí může poznat člověk jen tehdy, když poznal největší bolest.

Smrt je lékem proti bolestem, které si způsobujete.

Jsou lidé, kteří sice milují své bližní, ale tak primitivním způsobem, že jim působí jen bolest.

Chceš-li, aby tě přestal bolet zub, ukaž jeho kořen slunci.

Šplhání vzhůru je bolestné a z výšek se snadno padá dolů.

Rozumný člověk usiluje o život bez bolesti, ne o život příjemný.

Různá společenství se neřídí pocitem zodpovědnosti a svědomím tolik jako jednotlivci. Kolik utrpení přináší lidem tahle skutečnost, kolik válek a útisku všeho druhu, který celou planetu naplňuje bolestí, stony a trpkostí! A přece to, co je opravdu cenné, může vzniknout jenom neosobní součinností mnoha lidí. Proto každému, kdo má rád lidi je radostí největší, když povstane něco pospolitého, co vzniklo za velkých obětí a čeho jediným cílem je přispívat k podpoře života a civilizace.

Nikdy nebudu dbát, aby se Emil neporanil… Snášet bolest je první předmět, kterému se má učit a který bude potřebovat nejvíce.

Rozesmávat lidi je prokletí. Bolest a smích k sobě nečekaně patří.

Já pocítila v životě mnoho bolestí, trpkých klamů, byla jsem na kraji zoufalství – avšak navzdory tomu neztratila jsem důvěru a lásku k lidem.

Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.

Láska způsobuje bolest, ale také bolest léčí. Láska prostě bolest je.