Já pocítila v životě mnoho bolestí, trpkých klamů, byla jsem na kraji zoufalství – avšak navzdory tomu neztratila jsem důvěru a lásku k lidem.

Ptáte se, jaký je univerzální lék na velikou bolest? Čas.

Bolest není od lásky nikdy daleko.

Nouze a bolest se nesčítají.

Manželství čisté jest nejdůvěrnějším přátelstvím – je to vrchol spojení, naší dobou tak pěstované a chválené, asociace duší. Nemůže být intimnější asociace, než mezi mužem a ženou. Manželství ženě i muži má být vyšším vývojem. V manželství začíná se nový život.

Trpí-li se ve dvou a nemohou-li si ti dva navzájem pomoci, jitří se jejich bolest až osudně: vždycky to končí tím, že jeden druhému přičítá za vinu, že trpí.

Nevěř nikomu, komu je nad třicet.

Jsou lidé, kteří sice milují své bližní, ale tak primitivním způsobem, že jim působí jen bolest.

Láska způsobuje bolest, ale také bolest léčí. Láska prostě bolest je.

Důvěřuj, ale prověřuj.

Panovník nebo úředník v okamžiku, kdy začne naslouchat svému srdci, stává se zrádcem. Ani svému rozumu nemá příliš důvěřovat; nesmí se řídit žádným jiným pravidlem než veřejným zájmem, tj. zákonem.

Velká slova, patos, monumentalita maleb a pomníků se nenarodila v zeměpisné délce a šířce země, kterou Smetana nazval Má vlast. U nás velká slova vždycky budila zdravou nedůvěru.

Nikdo nemiluje bolest samu, nevyhledává ji a nechce, prostě proto, že to je bolest…

Smrt je lékem proti bolestem, které si způsobujete.

Nedůvěra je moudrost hlupáků.

Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.

Nikdy nebudu dbát, aby se Emil neporanil… Snášet bolest je první předmět, kterému se má učit a který bude potřebovat nejvíce.

Přítele si udržíš jen upřímností a důvěrou, ale hrdostí, nesnášenlivostí každého odstrčíš od sebe.

Šplhání vzhůru je bolestné a z výšek se snadno padá dolů.

Důvěra a láska muší chodit pospolu.

Důvěrnost plodí nevážnost – a děti.

Obdivuji klidnou jistotu těch, kdo mají náboženskou víru. Je báječné pozorovat chladnou sebedůvěru křesťana, který má čtyři esa.

Nemůže se o nás sice říkat, že náruživě uctíváme stát; ale přesto jsme fanatičtí etatisti; všechno čekáme jen od státu, všechno mu ukládáme a div se nedomáháme toho, aby nás přišel podrbat soudní sluha, kousne-li nás blecha. Jeden z našich národních rysů je silná nechuť k úřadům, ale stejně výrazným rysem naší národní povahy je mystická důvěra, že úřady se mají o všechno postarat a mají k tomu plno prostředků. (1925)

Rozumný člověk usiluje o život bez bolesti, ne o život příjemný.

Jakmile uzavřeme přátelství, je třeba důvěřovat, posuzovat musíme předtím.

Přítele si udržíš jen upřímností a důvěrou, ale hrdostí, nesnášenlivostí každého odstrčíš od sebe.

Rozkoše lásky jsou pouta, která chvíli svědí a pak bolestně zařezávají.

Rozesmávat lidi je prokletí. Bolest a smích k sobě nečekaně patří.

K topení je nejlepší staré dřevo, k pití staré víno, k důvěrným sdělením staří přátelé a ke čtení staří autoři.

Jakmile si důvěřuješ, umíš už žít.

Čím to je, že lásku a život provází tolik bolesti, námahy a špíny? Ptám se Vás – čím to je??

Různá společenství se neřídí pocitem zodpovědnosti a svědomím tolik jako jednotlivci. Kolik utrpení přináší lidem tahle skutečnost, kolik válek a útisku všeho druhu, který celou planetu naplňuje bolestí, stony a trpkostí! A přece to, co je opravdu cenné, může vzniknout jenom neosobní součinností mnoha lidí. Proto každému, kdo má rád lidi je radostí největší, když povstane něco pospolitého, co vzniklo za velkých obětí a čeho jediným cílem je přispívat k podpoře života a civilizace.

Všechna zvířata nedůvěřují člověku – a právem.

Myslím, že dokonalé štěstí může poznat člověk jen tehdy, když poznal největší bolest.

Nedůvěřuji svým dětem, když se smějí mým vtipům.

Vážnou příčinou, proč člověk ztrácí důvěru v sebe, je ztráta pocitu, že je milován.

Pochválena buď radost a pochválena buď bolest. Obě jsou sestry a obě posvátné. Utvářejí svět a nadnášejí velké duchy. Jsou silou, jsou životem.

Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.

Dobré panování lásky, neboť odvrací mysl svého věrného od všech věcí nízkých. Nedobré je panování lásky, neboť čím větší věrností je jí oddán její věrný, tím větší a bolestnější jsou rozpoložení, jimiž musí projít.

S bolestí si vystačíme sami, avšak chceme-li prožít plnost radosti, potřebujeme někoho, s kým ji můžeme sdílet.

Důvěra a láska muší chodit pospolu.

Chceš-li, aby tě přestal bolet zub, ukaž jeho kořen slunci.

Pyšným, libovolným jednáním nezíská si nikdo důvěry lidu.

Láska žije pouze z důvěry.

Manželství musí být rovnost smýšlení a citu, stejná vzdělanost, obapolná důvěra a neomezená svoboda.