Paměť je výsadou blbých, chytrý nemá čas si pamatovat, chytrý musí vymýšlet.

Zbabělci jsou nepochybně nebezpečný živel, ale co teprve odvážní blbci?

Humor je boj s lidskou blbostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v něm nesmíme ustat.

Výplod chorého mozku nemusí být vždycky nesmysl, protože víme ze zkušenosti, že výplod zdravého mozku se často projeví co neskonalá blbost.

Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.

Kde blb, tam nebezpečno.

Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.

Překonávat vědomě své sklony k blbnutí a blbostem je nejvlastnějším projevem lidskosti.

Pakliže člověk zvítězí nad vlastní blbostí, je vítězem nebo poraženým? V každém případě je to dobré.

Kdo ví, je vyhnán z ráje blbosti.

Mládí biologické neosvobozuje od blbosti a hlouposti, stejně jako stáří nezaručuje moudrost. Jsou blbí dědkové a hloupé děti.

Víte, chlap nesmí bejt blbej ve třech případech. Za volantem, v posteli, u stolu. Všude jinde se to snese.

Proti blbosti i bohové bojují marně.