Zbabělci jsou nepochybně nebezpečný živel, ale co teprve odvážní blbci?

Víte, chlap nesmí bejt blbej ve třech případech. Za volantem, v posteli, u stolu. Všude jinde se to snese.

Pakliže člověk zvítězí nad vlastní blbostí, je vítězem nebo poraženým? V každém případě je to dobré.

Kde blb, tam nebezpečno.

Kdo ví, je vyhnán z ráje blbosti.

Proti blbosti i bohové bojují marně.

Humor je boj s lidskou blbostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v něm nesmíme ustat.

Paměť je výsadou blbých, chytrý nemá čas si pamatovat, chytrý musí vymýšlet.

Výplod chorého mozku nemusí být vždycky nesmysl, protože víme ze zkušenosti, že výplod zdravého mozku se často projeví co neskonalá blbost.

Překonávat vědomě své sklony k blbnutí a blbostem je nejvlastnějším projevem lidskosti.

Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.

Mládí biologické neosvobozuje od blbosti a hlouposti, stejně jako stáří nezaručuje moudrost. Jsou blbí dědkové a hloupé děti.