Existuje více hlouposti, než je vodíku ve vesmíru, a má delší trvanlivost.

Člověk raději poznává vesmír než sebe sama.

Můj přítel, filosof Jaques Monod, mluvil často o nahodilém charakteru vesmíru. Věřil, že všechno v životě se děje náhodou, snad jen s výjimkou jeho snídaně, kterou mu podle jeho názoru téměř určitě připravovala hospodyně…

Řekněme, že srdce přestane bít, pacient umírá. Avšak kvantové informace v mikrotubulách nejsou zničeny. Ty se rozptylují ve vesmíru.

Bůh může existovat, ale věda umí vysvětlit vesmír bez nutnosti tvůrce.

Důvodem, proč je vesmír věčný, je, že nežije sám pro sebe, ale dává život ostatním, jak se proměňuje.

Ve vesmíru neexistuje větší síla než síla lásky.

Nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy.

Chci rozezvučet vesmír.

Dobrý Bůh v kostky nehraje.

Vesmír je změna; náš život je takový, jaký ho udělají naše myšlenky.

Pokud chcete najít tajemství vesmíru, berte v potaz vše co se týká energie, frekvence a vibrace.

Stvoření jest aktem božské magie, neustále působící a věčné.

Slovo vesmír doslova znamená „jedna báseň“ (uni – jedno, verse – báseň).

Vesmír nám odkrývá svoji tajemnou povahu jednou záhadou za druhou, a my v tom nacházíme nesmírnou krásu a pokoru.

V mé mysli nikdy nevznikaly pochybnosti o darwinovském chování molekul. A jestliže je to pravda zde, pak to musí platit v celém vesmíru.

Energie vesmíru je nekonečná.

Vesmír existuje pouze na papíře. Žádná představa jej nezračí. Žádný smysl jej nepostihuje. Mluví se o něm, a to je vše.

Vesmír nefunguje na principu „ukaž, a já uvěřím“. Ale na „uvěř, a já ti ukářu“.

Láska je vesmírnou komunikací.

Neboť člověk není to nejlepší ve vesmíru. Aristotelés

Celý vesmír provádí, co nařídí láska.

Největší učitelé, kteří kdy žili, nám říkali, že zákon přitažlivosti je nejmocnějším zákonem vesmíru.

Vesmír není povinen být v dokonalé harmonii s lidskou ctižádostí.

Když hledím do hvězdného nebe, cítím se spojen s všemi bytostmi v celém vesmíru. Všichni jsme jeden.

Slabý antropický princip: vesmír je takový, že stvořil pozorovatele.

Krása ženství je součástí přírody, kdežto síla mužství součástí vesmíru.

Pozorovat vesmír dalekohledem je jako procházka poutníka po nekonečném kraji neznámého.

Touha je mohutná síla, která se rozlévá po celém vesmíru a projevuje se ve všech procesech přírody jako přitažlivost částic.

Radost je zvukem, který se rozléhá vesmírem.

Čím více se zdá vesmír srozumitelným, tím více se také zdá zbytečným.

Vesmír je jako velká knihovna, ve které jsme my, badatelé, stále jen na začátku první kapitoly nekonečného příběhu.

Naše existence deformuje vesmír. To je zodpovědnost.

Vesmír je velká iluze. Kdyby nebylo prostoru, oné podezřelé dimenze empirického světa, byla by tato iluze průhlednější.

Člověk snáze pozná vesmír, než svého souseda.

Nejkrásnější věc, kterou můžeme objevit, je záhada.

Pýthagorovci skládají celý vesmír z čísel, ale ne z čísel-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost. Aristotelés

Bůh nehraje s vesmírem kostky.

Každá činnost ve vesmíru je výsledkem předcházející příčiny a zároveň příčinou následující činnosti.

Kdybyste znali velkolepost čísel 3, 6 a 9, pak byste měli klíč k tajemství vesmíru.

Váš vesmír nemá hranic.

Často jsem slyšel lidi tvrdit, že něco takového jako bezplatný oběd tady není možné. Dnes se zdá, že samotný vesmír je takovým bezplatným obědem.

Každý člověk je vlastním vesmírem s vlastními pravidly.

Člověk snáze pozná vesmír než svého souseda.

Vesmír, ve kterém žijeme, je stále plný neznáma.

Vesmír je nekonečný. Rozkládá se od Aše po Lanžhot, ba ještě dál.

Čtyři stavební kameny vesmíru jsou oheň, voda, štěrk a vinyl.

Všechno ve vesmíru je jako magnet a všechno je na magnetické frekvenci, včetně vašich myšlenek a pocitů.

Nesoudím vesmír.

Jste tady, abyste pomohli naplnit božský smysl vesmíru. Tak důležití jste!

Z mého pohledu je stav beztíže fantastická věc. Člověku dává pocit naprosté svobody.

Je životní pravdou, že si nelze přát nic, co by také nemohlo být vytvořeno (manifestováno) někde ve vesmíru.

Lásku ve vesmíru nevyčerpáte ani pokud ji budete absorbovat od tohoto okamžiku na věky věků.

Celý vesmír vibruje a vydává zvuk.

Láska je nejhlubším projevem reality, který ve vesmíru existuje.

Člověk je jen stéblo, ubohá třtina, a kapka vody ho může zničit. Ale je to myslící stéblo: i kdyby ho Vesmír rozdrtil, člověk zůstane vznešenější než to, co ho zabilo, protože ví, že umírá a jakou má nad ním Vesmír převahu. Vesmír o tom neví nic.

Ve vesmíru není nic, čeho by bylo třeba se bát.

Vesmír je náhodný, morálně netečný a nepředstavitelně krutý.

Nejenom podstata vesmíru je nehmotná, ale také myšlení je nehmotného charakteru.

Jaká chiméra je člověk! Jaká novota, jaké monstrum, jaký chaos, jaký subjekt protimluvů, jaký div! Soudce všech věcí, trapný pozemský červ. Správce pravdy, stoka nejistoty a bludu. Lesk i odpad vesmíru.

Neexistuje nic většího nebo staršího než je vesmír.