Z mého pohledu je stav beztíže fantastická věc. Člověku dává pocit naprosté svobody.

Láska je vesmírnou komunikací.

Jsem zástupcem vesmírných lidí.

Každá planeta má svůj vlastní tichý hlas, a my, lidé, máme možnost naslouchat a poznat tajemství jejich bytí.

Ne dokonalost, nýbrž nedokonalost charakterizuje vesmír.

Ve vesmíru není nic, čeho by bylo třeba se bát.

Můžeme doopravdy poznat vesmír? Božíčku, je už tak dost těžké vyznat se v čínské čtvrti…

Dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost, a tím prvním si nejsem úplně jist.

Neexistuje nic většího nebo staršího než je vesmír.

Vesmír vždy stojí při nás, když jdeme za svými sny, jakkoli hloupé by se mohly zdát. Jsou to naše sny a jen my víme, jakou cenu za ně platíme.

Člověk je vesmír v malém.

Nejkrásnější a nejhlubší pocit jaký může člověk zažít je poznat tajemno. To je základním principem náboženství, stejně tak jako veškerého seriózního úsilí v umění a ve vědě.

Jak všechny smyslové vjemy, tak i to, co je v mysli, je ve vztahu k člověku a nikoli k vesmíru.

Lásku ve vesmíru nevyčerpáte ani pokud ji budete absorbovat od tohoto okamžiku na věky věků.

Láska je nejhlubším projevem reality, který ve vesmíru existuje.

Existuje více hlouposti, než je vodíku ve vesmíru, a má delší trvanlivost.

Člověk se podílí na vesmírném dění a je do něho nitrem i vnějškem zapojen.

Vesmír není povinen být v dokonalé harmonii s lidskou ctižádostí.

Každá snaha o vidění věčnosti ničí představy o svobodě.

Za svůj dlouhý život jsem pochopil jedno – ve srovnání s objektivní realitou je naše věda dětinská a prostá, ale přece je tím nejlepším co vůbec máme.

Vesmír nám odkrývá svoji tajemnou povahu jednou záhadou za druhou, a my v tom nacházíme nesmírnou krásu a pokoru.

Pozorovat vesmír dalekohledem je jako procházka poutníka po nekonečném kraji neznámého.

Je životní pravdou, že si nelze přát nic, co by také nemohlo být vytvořeno (manifestováno) někde ve vesmíru.

Cyklická povaha vesmíru je úzce spojena s pomíjivostí všech věcí a situací.

Každý člověk je vlastním vesmírem s vlastními pravidly.

Celý vesmír provádí, co nařídí láska.

Vesmír vždy stojí při nás, když jdeme za svými sny, jakkoli hloupé by se mohli zdát. Jsou to naše sny a jen my víme, jakou cenu za ně platíme.

Člověk raději pozná vesmír než sebe samého.

Není žádný tento a onen svět, ale jen jedno jednotné bytí!

Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.

Vesmír, ve kterém žijeme, je stále plný neznáma.

Celý vesmír se rovná hodinovému stroji s kolečky do sebe zapadajícími a vzájemně na sobě závislými.

Člověk snáze pozná vesmír, než svého souseda.

Naše existence v tomto nezměrném vesmíru je vzácným dárečkem náhody, který bychom měli ctít a chránit.

Záhadou vesmíru není čas ale velikost.

Neboť člověk není to nejlepší ve vesmíru. Aristotelés

Svým způsobem je člověk mikrokosmem ve vesmíru, proto je také klíčem k vesmíru.

Čtyři stavební kameny vesmíru jsou oheň, voda, štěrk a vinyl.

Jenom chorobná představa o naší velikosti může dělat z neslýchaně slabého rozumu soudce nad Božími díly a považovat za prázdné a zbytečné všechno ve vesmírném světě, co neslouží našemu prospěchu.

Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír.

Molotovův (a ovšemže i Stalinův) cynismus je jako vesmír – nemá hranice.

Váš vesmír nemá hranic.

Bůh nehraje s vesmírem kostky.

Touha je mohutná síla, která se rozlévá po celém vesmíru a projevuje se ve všech procesech přírody jako přitažlivost částic.

Každá hvězda, kterou vidíme na noční obloze, je pozdrav od minulosti a pozvánka do budoucnosti.

Když získáme pohled na vesmír, získává vesmír pohled na sebe samotný. Jsme jeho zrcadlem.

Síla lidské vůle je jednou z nejsilnějších sil ve vesmíru.

Stvoření jest aktem božské magie, neustále působící a věčné.

Autor má být ve svém díle obsažen jako bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.

Vesmír existuje pouze na papíře. Žádná představa jej nezračí. Žádný smysl jej nepostihuje. Mluví se o něm, a to je vše.

Bez rodiny se člověk chvěje zimou v nekonečném vesmíru

Sex je mystika vesmíru.

Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír.

Lidské poznání má přece jen své hranice, a bude je mít vždy.

Vděkem naplněné srdce je otevřené bohatým požehnáním vesmíru.

Myšlenka je tou jedinou věcí ve vesmíru, která může vytvářet vibrace.

Řekněme, že srdce přestane bít, pacient umírá. Avšak kvantové informace v mikrotubulách nejsou zničeny. Ty se rozptylují ve vesmíru.

Naše existence deformuje vesmír. To je zodpovědnost.

Člověk není jediným živým tvorem, jenž je v nekonečném vesmíru vybaven rozumem.

Celý vesmír vibruje a vydává zvuk.

Já osobně zastávám názor, že už velice brzy – asi během příštích dvaceti let – zcela jistě zjistíme, že se nenacházíme ve vesmíru sami.