Za svůj dlouhý život jsem pochopil jedno – ve srovnání s objektivní realitou je naše věda dětinská a prostá, ale přece je tím nejlepším co vůbec máme.

Velké množství moderních objevů úplně zničilo starý materialismus. Vesmír se dnes jeví našim očím jako uskutečněný velkolepý plán. Plán však předpokládá Plánovače.

Hudební principy působí všude ve vesmíru. Celý vesmír se nastavuje na soulad a tím na člověka.

Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. U té první si tím však nejsem úplně jist.

Když hladíte psa nebo nasloucháte kočičímu předení, myšlenky na chvíli odejdou a vesmír ticha uvnitř Vás otevře dveře Bytí.

Vesmír není povinen být v dokonalé harmonii s lidskou ctižádostí.

Vesmír je spiknutí okamžiků, aby mi přinášel štěstí a mír.

Cyklická povaha vesmíru je úzce spojena s pomíjivostí všech věcí a situací.

Člověk snáze pozná vesmír, než svého souseda.

Dobrý Bůh v kostky nehraje.

Bylo by možné rodit vychované děti, kdyby byli vychovaní jejich rodičové.

Lásku ve vesmíru nevyčerpáte ani pokud ji budete absorbovat od tohoto okamžiku na věky věků.

Celé město se může přestěhovat, ale studna ne. Milenci se potkají, uhasí žízeň, založí rodinu a vychovají děti tam, kde je studna. Ale když se jeden z nich rozhodne odejít, studna nemůže jít s ním. A láska, i když je stejně čirá, jako ta voda ve studni, tam zůstane také.

Všechno ve vesmíru je jako magnet a všechno je na magnetické frekvenci, včetně vašich myšlenek a pocitů.

Každá hvězda, kterou vidíme na noční obloze, je pozdrav od minulosti a pozvánka do budoucnosti.

Jste tady, abyste pomohli naplnit božský smysl vesmíru. Tak důležití jste!

Dnes v noci si ve své mysli přehrej své zážitky ze dne tak, jak by sis přál, aby se stalo, prociť si to, jakoby se to skutečně stalo. Tím postupně změníš sled budoucích událostí.

Bůh může existovat, ale věda umí vysvětlit vesmír bez nutnosti tvůrce.

Poznávají se tři týdny, milují tři měsíce, hádají se tři léta, snášejí se třicet let a děti začnou znova.

Nic nesnižuje mužovo sebevědomí tolik, jako nejistota co do počtu vlastních dětí.

Každý hluboký přírodovědec musí mít určitý náboženský cit, protože si nedovede představit, že by ony neobyčejně jemné souvislosti, které odhaluje, promýšlel poprvé sám. V nepochopitelném vesmíru se projevuje nesmírný převažující rozum.

Vesmír nefunguje na principu „ukaž, a já uvěřím“. Ale na „uvěř, a já ti ukářu“.

Zdá se, že vesmír není možné popsat jiným jazykem, nežli tím matematickým.

Autor má být ve svém díle obsažen jako bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.

Vesmír je nekonečný. Každý má právo myslet si, že je jeho středem.

Výchova dětí je činnost, při níž musíme obětovat čas, abychom ho získali.

Já osobně zastávám názor, že už velice brzy – asi během příštích dvaceti let – zcela jistě zjistíme, že se nenacházíme ve vesmíru sami.

Dnes už nejsou žádné děti.

Čtyři stavební kameny vesmíru jsou oheň, voda, štěrk a vinyl.

Pokud vesmír nikdo neřídí, jak je potom možné, že město nebo dům není možné nechat ani na krátkou chvilku bez správců?

Stvoření jest aktem božské magie, neustále působící a věčné.

Během příštích dvaceti let zcela jistě zjistíme, že se nenacházíme ve vesmíru sami.

Filozofie je zapsána do této veliké knihy, tj. vesmíru, který je neustále vystaven našemu pohledu, ale nemůže být pochopen, pokud se nejprve nenaučíme jeho jazyku, v němž je zapsán. Jeho jazykem je jazyk matematiky a jeho znaky jsou trojúhelníky, kruhy a další geometrické obrazce, bez nichž by nebylo možno sestavit byť jediné slovo. Bez těchto znaků a slov vesmírem člověk bloudí jako temným labyrintem.

Láska je nejhlubším projevem reality, který ve vesmíru existuje.

Člověk tak stojí vždycky na pomezí, mezi nekonečnou propastí Vesmíru a nekonečně malým, mezi touhou po pravdě a neschopností se jí domoci.

Vesmír je náhodný, morálně netečný a nepředstavitelně krutý.

Člověk raději poznává vesmír než sebe sama.

Váš vesmír nemá hranic.

Čím více se zdá vesmír srozumitelným, tím více se také zdá zbytečným.

Některý ženský jsou strašně dětinský… Nedávno mi jedna vlezla do koupelny a potopila všechny moje lodičky…

Naše existence deformuje vesmír. To je zodpovědnost.

Sex je mystika vesmíru.

Pohlédnou-li děti očima poprvé, usmívají se. Zmocní-li se dívky přirozený cit , usmívá se, jako se usmívala ve svém dětství. Je-li světlo první láskou života, zdali pak láska není světlo srdce?

V Božím vesmíru není nic, co by bylo zlé.

Záhadou vesmíru není čas ale velikost.

Láska je klihem, který drží Vesmír pohromadě.

Jaká chiméra je člověk! Jaká novota, jaké monstrum, jaký chaos, jaký subjekt protimluvů, jaký div! Soudce všech věcí, trapný pozemský červ. Správce pravdy, stoka nejistoty a bludu. Lesk i odpad vesmíru.

Jste pánem svého života a vesmír reaguje na každý váš rozkaz.

Vesmír nám odkrývá svoji tajemnou povahu jednou záhadou za druhou, a my v tom nacházíme nesmírnou krásu a pokoru.

Celý vesmír je nádhernou myšlenkou.

„Láska začíná doma; láska žije v domovech, a proto je dnes ve světě tolik utrpení a tolik chybí štěstí… Každý dnes vypadá hrozně uspěchaný, ustaraný kvůli lepšímu blahobytu a většímu bohatství a tak dále, takže děti mají velmi málo času pro své rodiče. Rodiče mají velmi málo času na sebe navzájem, a tak doma se začíná ničit světový mír.“

Není špatných dětí bez špatných matek.

Existuje jediný kousek ve vesmíru, který můžeš s jistotou zlepšit – a to jsi ty sám.

Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.

Pro toho, kdo věří ve fyziku, je oddělení minulosti, přítomnosti a budoucnosti pouhou iluzí.

Neexistuje nic většího nebo staršího než je vesmír.

Láska je vesmírnou komunikací.

Vesmírná stanice ani osvícená mysl nemůže být realizována za den.

Slovo vesmír doslova znamená „jedna báseň“ (uni – jedno, verse – báseň).

Celý vesmír je plný života dokonalých tvorů.

Setkání dvou lidí je dočasné, zatímco spojení člověka s vesmírem je věčné.