Hýčkejte své vize a své sny, jako by to byly děti vaší duše, náznaky cílů, kterých nakonec dosáhnete.

Člověk je jen stéblo, ubohá třtina, a kapka vody ho může zničit. Ale je to myslící stéblo: i kdyby ho Vesmír rozdrtil, člověk zůstane vznešenější než to, co ho zabilo, protože ví, že umírá a jakou má nad ním Vesmír převahu. Vesmír o tom neví nic.

Mnoho může síla duše, mnoho víra, mnoho naděje, ale všechno zmůže jedině láska.

Jazyk je virus z vesmíru.

Vesmír je nekonečný. Každý má právo myslet si, že je jeho středem.

Boh je priateľom mlčania. Všimnite si, že príroda, stromy, rastliny a kvety rastú v tichu. Všimnite si, ako sa nebo, slnko a mesiac nečujne pohybujú. Aj my potrebujeme byť ticho, aby sme sa mohli dotknúť duše.

Vesmír je náhodný, morálně netečný a nepředstavitelně krutý.

Jsem zástupcem vesmírných lidí.

Myšlení je řeč, kterou vede duše sama se sebou o zkoumaném předmětu.

V rohu map z 15. století bývá prázdný prostor bez tvaru a jména, kde jsou napsána tři slova: hic sunt leones. Onen temný kout je i v člověku. Vášně obcházejí a bouří kdesi v nás, a v tomto temném prostoru duše lze oprávněně říci: zde jsou lvi.

Děti začínají tím, že své rodiče milují, později je odsuzují a jen zřídkakdy, pokud vůbec, jim odpouštějí.

Řeč je sama duše a kultura národa. Zdokonaluje-li se národ, musí se zdokonalovat i jazyk; neboť je živý a vyvíjí se s námi všemi, stále nesen výškou duševního napětí národního.

Lidské poznání má přece jen své hranice, a bude je mít vždy.

Jedině děti vědí, co hledají.

Vyhodili mě ze školy, protože jsem podváděl při zkoušce z metafyziky. Nahlížel sem do duše svýho souseda.

Myšlenka je tou jedinou věcí ve vesmíru, která může vytvářet vibrace.

Vesmír vždy stojí při nás, když jdeme za svými sny, jakkoli hloupé by se mohly zdát. Jsou to naše sny a jen my víme, jakou cenu za ně platíme.

Člověk snáze pozná vesmír než svého souseda.

Když potkáme člověka a zamilujeme se do něj, máme dojem, že s námi souzní celý vesmír.

Nemůžeme děti tvořit podle své vůle. Musíme je mít, milovat a vychovávat co nejlépe a jinak je nechat na pokoji.

Až obujeme svět, vyletíme raketou do vesmíru obouvat mimozemšťany. A nejlepší by bylo, kdyby měli čtyři nohy.

Hudební principy působí všude ve vesmíru. Celý vesmír se nastavuje na soulad a tím na člověka.

Celý vesmír se rovná hodinovému stroji s kolečky do sebe zapadajícími a vzájemně na sobě závislými.

Láska je klihem, který drží Vesmír pohromadě.

Chci Vám předat tyto dary svoji nejhlubší Lásku, bezpečí Pravdy, moudrost Vesmíru a skutečnost Boží.

Intelektuál je člověk, který vyjadřuje prosté věci složitým způsobem. Umělec je člověk vyjadřující složité věci jednoduše.

Vesmír, ve kterém žijeme, je stále plný neznáma.

Láska je vážná duševní choroba.

Bůh nehraje s vesmírem kostky.

Nic nesnižuje mužovo sebevědomí tolik, jako nejistota co do počtu vlastních dětí.

Škola je chrámem výchovy – a proto nejvíce nezbedností natropí děti ve škole.

Nejkrásnější a nejhlubší pocit jaký může člověk zažít je poznat tajemno. To je základním principem náboženství, stejně tak jako veškerého seriózního úsilí v umění a ve vědě.

Člověk raději pozná vesmír než sebe samého.

Ctnost – to znamená tiše seděti v močálu.

Molotovův (a ovšemže i Stalinův) cynismus je jako vesmír – nemá hranice.

Mládí je něco úžasného. Je to přímo zločin vyplýtvat ho na děti.

Každá planeta má svůj vlastní tichý hlas, a my, lidé, máme možnost naslouchat a poznat tajemství jejich bytí.

Poznávají se tři týdny, milují tři měsíce, hádají se tři léta, snášejí se třicet let a děti začnou znova.

„Myslím si, že svět je dnes úplně převrácený a tolik utrpení je tu proto, že je tak velice málo lásky v domovech a v rodinném životě. Nemáme čas pro své děti, nemáme čas na sebe navzájem, není čas, abychom se těšili jeden z druhého.“

Když hledím do hvězdného nebe, cítím se spojen s všemi bytostmi v celém vesmíru. Všichni jsme jeden.

Lásku ve vesmíru nevyčerpáte ani pokud ji budete absorbovat od tohoto okamžiku na věky věků.

Jen děti, blázni a velmi staří lidé si mohou dovolit mluvit vždy pravdu.

Celá příroda je sourodá a duše poznala všechny věci.

Smíte všechno. Vesmír je obrovský.

Vesmír není povinen být v dokonalé harmonii s lidskou ctižádostí.

Vděkem naplněné srdce je otevřené bohatým požehnáním vesmíru.

Nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy.

Vesmír je změna; náš život je takový, jaký ho udělají naše myšlenky.

Vesmír nám odkrývá svoji tajemnou povahu jednou záhadou za druhou, a my v tom nacházíme nesmírnou krásu a pokoru.

Ve vesmíru není nic, čeho by bylo třeba se bát.

Pýthagorovci skládají celý vesmír z čísel, ale ne z čísel-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost. Aristotelés

Běda těm, kdož milují toliko těla, schrány smrtelné. O vše to připraví je smrt. Milujte duše a shledáte s s nimi.

Já je vrcholem kužele, jehož základem je vesmír.

Celý vesmír provádí, co nařídí láska.

Zajímají mě takové věci jako vzpoura, zmatek, chaos – hlavně činnosti, u kterých se zdá, že nemají žádný smysl. Zdá se mi, že je to cesta ke svobodě… Spíš, než abych začal od vnitřku, začnu od vnějšku a dosáhnu duševního prostřednictvím fyzického.

Chcete-li objevit tajemství vesmíru, uvažujte v termínech energie frekvence a vibrace.

Hřích je jistý špatný stav duše, kdežto zločin je jistý špatný průběh věci. Jsou těžké hříchy, jež nejsou těžkými zločiny, a naopak.

Za svůj dlouhý život jsem pochopil jedno – ve srovnání s objektivní realitou je naše věda dětinská a prostá, ale přece je tím nejlepším co vůbec máme.

Člověk raději poznává vesmír než sebe sama.

Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.

Mnoho ľudí sa veľmi zaujíma o deti v Indii a Afrike, kde ich veľa umiera na podvýživu, hlad atď. Ale milióny iných umierajú z vôle svojej vlastnej matky. A v tom je dnes najväčšia prekážka mieru: lebo ak je matka schopná a ochotná zabiť vlastné dieťa, čo bráni tomu, aby som zabil ja teba a ty mňa? Medzi tým nie je žiadny rozdiel.