Existuje pouze jediný případ čistého zoufalství. A to zoufalství člověka odsouzeného na smrt.

Lidé se bojí smrti tak, jako se děti bojí jít do tmy. A právě jako přirozený strach dětí vzrostl všelijakými pověstmi, tak vzrost i ten druhý.

Rozumný jedinec by se neměl bát smrti, neboť jde o přirozenou životní událost.

Nevíme nic o životě, jak bychom mohli vědět něco o smrti?

Přitažlivost filmu spočívá ve strachu ze smrti.

Nikto nevie, čo je smrť, a predsa sa jej všetci boja, akoby uznávali, že je najväčším zlom, i keď je pre človeka najväčším dobrom.

Smrt se neřídí našimi plány.

Smrt je nevyhnutelná vyústěním každého života.

Smrt by měla být klidným přitakáním, láskyplným rozloučením se starými púřáteli, se světem. Neměla by v ní být obsažena ani stopa tragédie.

Závistivci sice umírají, ale závist je nesmrtelná.

Je zhola nemožné vnímat objektivně vlastní smrt a ještě přitom udržet melodii.

Filozofie náboženství byla vždy orientována na smrt místo na život. Náboženství učí, že důležité je to, co přichází po životě, zatímco to, co se stane před smrtí, nemá žádný význam. Dosud náboženství uctívalo smrt, ale neprojevovalo žádnou úctu k životu. Nikde nenacházíme radostné přijímání květů a plodů života; všude nacházíme úporné lpění na mrtvých květech. Naše životy jsou nápisy na hrobech mrtvých květů.

Šťasten kdo zemře dřív, než začne volat smrt, aby si ho vzala.

Nemocnice jsou místa, kde se vás pokouší zabít bez udání důvodu. Chladná a odměřená krutost americké nemocnice není způsobována lékaři, kteří jsou přepracovaní, nebo jsou na smrt zvyklí a znudění. Její příčinou jsou lékaři, kteří dostávají maximální plat za minimální práci, a kteří sklízejí obdiv od nevzdělanců, jako kdyby to byli zdraví přinášející medicinmani. A přitom většinou nerozeznají vlastní chlupy na prdeli od zbytků celerové nati.

Všechny srovnává smrt. Nerovni se rodíme, rovni umíráme.

Existence duší je pravým základem demokracie: věčné věčnému nemůže být lhostejné, nesmrtný je nesmrtnému roven.

Nevěřím v posmrtný život. Ale pro jistotu si s sebou vezmu rezervní prádlo.

Sketa, než umře, stokrát umírá, chrabrý jen jednou ochutná smrti.

Viděno z té lepší stránky je smrt jednou z mála věcí, kterou lze realizovat pohodlně v leže.

Existuje pouze jediný případ čistého zoufalství. A to zoufalství člověka odsouzeného na smrt.

Nechci dosáhnout nesmrtelnosti svým dílem, ale tím, že nezemřu.

Závistivci sice umírají, ale závist je nesmrtelná.

Poznal jsem, že všechno, co dělám, souvisí se smrtí.

Zbytečný život je předčasná smrt.

Ztratit lásku je strašné. Lže, kdo říká, že smrt je horší.

Pouze nesmrtelní básníci si mohou dovolit umírat mladí.

Prohlašuji, že láska k lidstvu je dokonce zhola nesmyslná, nepochopitelná a nadobro nemožná, bez současné víry v nesmrtelnost lidské duše. Víra v nesmrtelnost lidské duše jest jediné zřídlo živého života na zemi – života, zdraví, zdravých úsudků a závěrů.

Běda těm, kdož milují toliko těla, schrány smrtelné. O vše to připraví je smrt. Milujte duše a shledáte s s nimi.

Žárlivost přece nezačíná člověkem a taky jím nekončí. Začíná vzduchem, který milovaný člověk dýchá, a nikdy nekončí. Ani smrtí.

Smrt je jen další cesta, kterou musíme jít.

Smrť je liekom, ktorý nájdeme kedy chceme, ale máme ho použiť čo najneskôr.

Život vám dává jedinečnost, smrt vám ji ničí.

Nikdo neví, co je smrt, a přece se jí všichni bojí, jako by uznávali, že je největším zlem, třeba je pro člověka největším dobrem.

Lidé se bojí smrti ještě víc než bolesti. Je divné, že se bojí smrti.Život bolí mnohem víc než smrt. V okamžiku smrti je bolest u konce. Jo, myslím, že je to přítel.

Existujú tri druhy nepriateľov: obyčajní nepriatelia, nepriatelia na smrť a kolegovia zo strany.

Hlučnost je smrt myšlenek.

Třebaže je Bůh pro všechny smrtelníky neviditelný, mohou ho vypozorovat z jeho děl.

Čestná smrt je lepší než život v hanbě.

Mít pohlavní styk znamená kopat smrt do prdele a při tom si zpívat.

Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu.

Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.

„Žít a umřít před zrcadlem“, řekl Baudelaire. Nevěnuje se však dostatečná pozornost onomu „a umřít“.Žít, na to jsou všichni připraveni. Ale stát se pánem své smrti, to není jen tak.

Život – to je dlouhá smrt.

Žádná smrt nemůže být zlá, které předchází život dobrý.

Teprve, když člověk umírá, pozná, co jsou to děti! Ach, drahý příteli, nežeňte se, nemějte děti! Dáte jim život, ony vám dají smrt. Vy je uvedete do světa, ony vás z něho vyštvou.

Veliká láska, láska bez výhrad, láska celého člověka k celému člověku, nemůže pominout léty ani smrtí.

Šťasten, kdo zemře dříve, než sám začne volat smrt, aby si ho vzala.

Vládcové jsou smrtelní, stát však věčný.

Co záleží na strachu z odmítnutí, na odkládání nějakého činu na jindy, když nejdůležitější ze všeho je žít naplno a s radostí? Teď jsem zavřený v rakvi a je příliš pozdě vrátit se zpátky a prokazovat odvahu, kterou jsem neměl.

Nebojím se zemřít. Jen chci být u toho, až se to stane.

Mnoho psů – zajícova smrt.

Smrt je lékem, který najdeme kdy chceme, ale máme ho užívat co nejpozději.

Duše jsou stejně smrtelné jako těla.

Jsem pyšný na tyhle nádherné kapesní hodinky. Dědeček mi je prodal na smrtelné posteli.

Nic neprospěje víc, než pomyšlení na naši smrtelnost. Jsme tu jen hosty.

Smrt je něčím přirozeným, nepopiratelným a nevyhnutelným.

Jsme dva, dva na všechno, na lásku, život, na boj i bolest, na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život a na smrt – DVA!

Smrt nemá vždy otevřené uši k slibům a prosbám dědiců.

Skutečnost, to je stáří, chudoba, bída osamělost a smrt – i když si někdo pyšně vykračuje v značkových džínách.

Lenošení bez vzdělávání znamená smrt a hrob pro žijícího člověka.

Když ti, kdo se milovali, zapomenou na něžnost, zůstane smrti málo, co by jim vzala.