„Ono je to jako v tý starý cirkusácký anekdotě, jak říká ředitel klaunovi: „Klaune, proč ten kůň nezpívá?“ A klaun odpoví: „Není mu dáno.“ A ředitel řekne: „Tak mu dejte!“ A v tom je celej vtip umění: komu není dáno, tomu se dát nedá.“

Citát vystihuje jednu důležitou myšlenku a to je, že ne každý je nadán stejnými schopnostmi a talentem.

Přirovnání k cirkusu je v tomto případě výstižné, protože v cirkusu se očekává, že zvířata a umělci předvedou své dovednosti a schopnosti. Když ředitel klaunovi říká, aby kůň zpíval, klaun odpovídá, že to kůň nedokáže, protože mu to není dáno. Tím se naznačuje, že každý má své přirozené schopnosti a talent, který nemůže změnit.

Avšak ředitel chtěl, aby kůň zpíval, a proto řekl klaunovi, aby mu to prostě dal. Tím se ukazuje, že lidé často očekávají od druhých něco, co jim není přirozené a nemohou to změnit. Ředitel si neuvědomuje, že kůň nemá schopnost zpívat a že mu ji nemůže dát.

Celý vtip a myšlenka spočívá v tom, že každý člověk má své vlastní talent a schopnosti, které mu byly dány přírodou. Není možné někoho donutit nebo naučit něco, co mu není dáno a co není součástí jeho přirozeného talentu. Umění spočívá právě v rozpoznání a rozvíjení těchto přirozených schopností a talentů, které jsou jedinečné pro každého jednotlivce.