„Banality lidského pachtění, jako majetek, vnějšková úspěšnost, přepych, ty mi už od mlada připadaly jako cosi opovrženíhodného.“

Citát Alberta Einsteina o banalitách lidského pachtění vyjadřuje jeho názor na společnost a hodnoty, které jsou v ní často chváleny a ceněny. Einstein zde odsuzuje materialismus a povrchnost, které jsou podle něj nezbytnou součástí toho, co nazývá „pachtěním“.

Majetek, jako jedna z banalit, znamená pro mnoho lidí zdroj jejich sebevědomí a společenského postavení. Einstein však tento přístup odmítá a označuje ho za opovrženíhodný, protože věří, že skutečná hodnota a štěstí nemají nic společného s materiálními statky.

Další banalitou, kterou Einstein zmiňuje, je vnějšková úspěšnost. Mnoho lidí se zaměřuje na dosahování úspěchu a slávy z důvodu získání uznání a obdivu od ostatních. Pro Einsteina je však tato snaha o vnější úspěch pouze povrchní a nevýznamná.

Posledním aspektem, který Einstein zmiňuje, je přepych. Tento termín se vztahuje k nadměrnému luxusu a bohatství, které mnozí lidé považují za cíl svého života. Pro Einsteina je však tento přepych prázdný a bezduchý, neboť skutečná hodnota života spočívá v jiných věcech než v hromadění materiálních statků.

Celkově lze citát Alberta Einsteina interpretovat tak, že zpochybňuje a kritizuje společenské hodnoty, které jsou často privilegované a považované za důležité. Místo toho se Einsteina zajímají o věci, které jsou mimo dosah materiálního světa, jako například poznání, empatie a hlubší smysl života.