Pravá svoboda neexistuje bez vzájemného porozumění.

Bylo snadné udělat dobrou báseň, a právě proto tak obtížné stát se básníkem.

Není divu, že na mě Raffael žárlil, neboť vše, co o umění věděl, se naučil ode mě.

Nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy.

Rozum korumpuje srdce.

Měl jsem v rádiu hit po dobu 30 dní, ještě před dostudováním.

Je nebezpečné provozovat umění, u něhož i ty nejmenší omyly mohou být kdykoli připsány na vrub charakteru.

Každý by měl denně poslouchat trochu hudby, přečíst nějakou báseň, podívat se na dobrý obraz a pokud možno říci několik rozumných slov.

Stát se dobrým člověkem je umění.

Pokud se dá definovat, námořní taktika je umění, jak dobře kombinovat nejen před bitvou, ale i v jejím průběhu.

Umění staví, věda boří.

Toť právě důkaz velikosti umění, když umění je bez důkazů.

Ono je lepší mluvit s chytrým člověkem o něčem hloupém než s hlupákem o něčem chytrém.

Kdo se žení z lásky, rozvádí se z rozumu. A naopak.

Při nedorozumění s vašimi milovanými, řešte pouze vzniklou situaci. Netahejte do toho minulost.

Každý má právě tolik ješitnosti, kolik mu chybí rozumu.

Víra je určitým druhem šestého smyslu, který začne působit tehdy, když selže rozum.

Je to umění pěstovat v sobě zanícenost, a přitom neupadnout v pyromanii.

Umění a láska působí jako slunce – probouzí energii.

Tajemství umění spočívá v tom, že nehledáme, nýbrž nacházíme.

Mluvit o umění je jako tančit o architektuře.

Kompromisem rozumí žena, že muž ustoupí, je-li ona v neprávu.

Bouře v manželství se podobají bouřím na moři. Nejde o to je vyřešit, ale vydržet.

Umění medicíny spočívá v obveselování pacienta, zatímco příroda léčí chorobu.

Pohled na to, co je v přírodě a umění krásné, vzbudí vzpomínky na ty, které milujeme.

Lidé netuší, co času a námahy stojí – naučit se umění číst. Spotřeboval jsem na to bezmála osmdesát let a nemohu říci, že bych byl u konce.

Při nedorozumění s vašimi milovanými, řešte pouze vzniklou situaci. Netahejte do toho minulost.

Rozumný jedinec by se neměl bát smrti, neboť jde o přirozenou životní událost.

Přemíra kritiky svědčí o neporozumění.

Svobodný umělec netvoří na objednávku. Vyniká, jak se zdá, právě naprostou nezávislostí své tvorby, a proto také získává z pohledu společnosti charakteristické rysy outsidera, jehož způsob života nelze posuzovat měřítky veřejných mravů.

Dobro je pouze tam, kde je místo pro rozum.

Nebuď pyšný na své vědění, raď se s nevědomým jako se vzdělaným, neboť umění žít je nesnadné. Někdy ti může dát dobrou radu i otrokyně, jež slouží u tvého mlynáře.

Umění žít.To je to jediné, opravdu krásné umění, které jsme v moderní době vytvořili.Věřím, že kdyby alespoň jeden člověk mohl plně a cele využít svůj život, dát tvar každému citu, výraz každé myšlence, uskutečnění každému snu, světu by se dostalo takového svěžího, radostného podnětu, že bychom zapomněli na všechny choroby středověku, a vrátili se k helénskému ideálu.Ba možná k něčemu ještě jemnějšímu,bohatšímu než je ideál helénský.Doufám, že jednou najdeme ve svých srdcích tolik svobody a pravdy, že umění bude světem,v němž budeme žít, a každý bude umělcem.

Šachy jsou uměním, které vyjadřuje vědu logiky.

Dobrý herec je laciný i za velkou gáži, protože lidi na něj ty peníze přinesou. Ale špatný herec je drahý i za málo.

Svět je plný umění, jen se umět rozhlídnout a svěřit se potom nevyčerpatelnému šepotu, maličkostem, touze a přání.

Není jeden s uměním tak lehce hotov, jak si lidé, kteří tomu nerozumějí, myslí.

Nejkrásnější a nejhlubší pocit jaký může člověk zažít je poznat tajemno. To je základním principem náboženství, stejně tak jako veškerého seriózního úsilí v umění a ve vědě.

Dále, nebude od věci rozlišit tři druhy a, jakoby, stupně ambicí lidstva. První je těch, kteří touží rozšířit vlastní moc ve své rodné zemi, hrubý a zkažený druh. Druhý je těch, kteří usilují o rozšíření moci a vlády své země mezi lidmi. Tento je jistě důstojnější, ač neméně chtivý. Ale pokud člověk usiluje ustavit a rozšířit vládu a panství samotného lidského rodu nad světem, jeho ambice (má-li být zvána ambicí) je bezpochyby celistvější a vznešenější než ty předchozích druhů. Avšak vláda člověka nad věcmi záleží zcela na uměních a vědách. Neboť nemůžeme vládnout přírodě jinak, než jejím posloucháním. [Novum Organum, kniha I, aforizmus 28]

Je neuvěřitelné, kolik lidí si do pokoje pověsí obraz elektrického křesla – zvlášť, když barva obrazu ladí s barvou závěsu.

Přátelství, stejně jako láska, pramení z nedorozumění.

Když muž nemá rozum, musí být žena vynalézavá. Když žena není vynalézavá, musí mít muž rozum.

Je to umění, každý den psát a nestát se deníkářem.

Nejjednodušší a nejsprávnější definice poezie: umění, které pomocí slov uvádí do hry obrazotvornost.

Žárlivost nikdy neponechá rozumu tolik volnosti, aby viděl věci tak, jak skutečně jsou.

Umění je nejvyšší radostí, kterou člověk dává sám sobě.

Umění není stárnout, umění je to snášet.

Co nejde silou, jde rozumem.

Umění není věc, je to cesta.

Mazání je prevencí třenic.

Když vidíme krásný stroj, vyvozujeme z toho, že strojník, který jej vytvořil, je dobrý. Svět je podivuhodný stroj; je v něm tudíž i podivuhodný rozum, ať je kdekoli.

Nikdy nebude ani pomyšlení na to, že by se rozum stal populárním. Vášně a city mohou nabýt popularity, ale rozum bude vždy dán jen vynikajícím jednotlivcům.

Muži nemají nikdy rozum.

Čím užší téma, tím obšírnější výklad.

Vědy a umění vděčí za zrod neřestem; méně bychom pochybovali o jejich výhodách, kdyby za něj vděčily ctnostem.

Víte, kdo je nejbohatší? To se rozumí, že milenci; ne však pro různé duševní poklady a državy, nýbrž pro celou spoustu hmotných věcí, které si beztrestně přisvojují. „Pamatuješ se, Pepo, na tu naši lavičku? Víš tam v našem lese, co jsme tenkrát šli?“ Těm nestydům stačí, aby tamtudy jednou šli, a už je to jejich!

Rozum má své meze, ale omezenost je neomezená.

Rozum je zdrojem vší ctnosti.

Melodie a harmonie by měly být v rukou umělce pouhými prostředky. Přijde-li snad čas, ve kterém se už nebude mluvit o melodii, harmonii, o německé a italské škole, o minulosti v budoucnosti, pak snad nastane říše umění.

Věnovali se tomu největšímu ze všech umění, totiž umění správně žít, a to spíše způsobem svého života než skládáním spisů.

Řeč je pramenem nedorozumění.