Květiny a knihy jsou pro mnoho lidí právě tak nezbytné jako denní chléb.
Související citáty
Když hněv ustupuje, nastupuje lítost.
– Gerhard Uhlenbruck
Člověk může být dokonalý a prázdný, nebo může mít fantazii a být i s nejlepším předsevzetím stejně neužitečný.
– Arnošt Lustig
Když jsem se vrátil z koncentráku a chtěl jsem psát, měl jsem velmi silný pocit, že psaní, které by mě udržovalo u vzpomínek na smrt, by mě nutně dovedlo k sebevraždě. Bylo třeba si zvolit: psaní, nebo život. Žít nejprve předpokládalo na určitou dobu zapomenout. Bylo to zapomnění odhodlané, dobrovolné, do jisté míry terapeutické.
– Jorge Semprún
Ryba i host třetí den smrdí.
– České přísloví
Zařizujeme si budoucnost podle toho, co nám vyhovuje dnes, nevědouce, zdali nám to bude vyhovovat zítra; děláme si o sobě úsudek, jako bychom byli stále stejní, a přitom se každodenně měníme. Kdo ví, zdali budeme milovat, co milujeme, chtít, co chceme … zdali probíhající změny tělesné nezmění naši duši a zdali nenalezneme své neštěstí právě v tom, co si zařizujeme pro své štěstí?
– Jean Jacques Rousseau
Téměř všichni lidé umírají na svoje léky, nikoli na svoje choroby.
– Molière
Filozofie jsou záchranné pásy sestavené z korků řečí.
– Christian Morgenstern
Manželství čisté jest nejdůvěrnějším přátelstvím – je to vrchol spojení, naší dobou tak pěstované a chválené, asociace duší. Nemůže být intimnější asociace, než mezi mužem a ženou. Manželství ženě i muži má být vyšším vývojem. V manželství začíná se nový život.
– Tomáš Garrigue Masaryk
Jsem dítě doby, dítě nevíry a pochyb…
– Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Žárlivost nikdy neponechá rozumu tolik volnosti, aby viděl věci tak, jak skutečně jsou.
– Miguel de Cervantes
Kdo už nemiluje a už nepochybuje, ten ať se dá pochovat.
– Johann Wolfgang Goethe
Láska obměkčí i to nejtvrdší srdce.
– Čínské přísloví
Polopravda je horší než lež.
– Michail Gorbačov
Moje slabost jsou čokolády, především karamelové a pak oříškové.
– Twiggy
Každý člověk dospělý jest, aniž na to mysle, vychovatelem mládeže, byť i jemu byla docela cizí.
– Heinrich Zschokke
